May 1, 2011
Zkazky z Indie - po p?ti tdnech - o vlet? na Taj Mahal, bezpe?nosti, p?rod? a samot?
Za?n tu bt pekeln? vedro. Tak okolo 38—40 C. B?hem dubna a kv?tna tu toti teploty rostou dost strm? a cca v p?li a koncem kv?tna zde bv a okolo 48 C. Nat?st p?ed t?mito extrmy ute?u, ale jen t?sn?.
Vrindavan, Mathura, Agra a Taj Mahal
Bylo u del dobu v plnu, e se s mm indickm teamem n?kter vkend sebereme a pojedeme se podvat na Taj Mahal. To nastalo p?esn? v p?li mho pobytu. A abych tam nebyl "sm", vzali jsme s sebou i Honzu z ambasdy. Brzo rno ns kluci p?ed hotelem vyzvedli s p?knm vanem Mahindra Xylo (mimochodem super auto) a vyrazili jsme. Agra, kde je Taj Mahal, je asi 250 km daleko, co je "za humny", a jeliko se jede p?es dal dv? vznamn msta, m?li jsme v plnu se zastavit i tam. Brzk odjezd nm ale nebyl moc platn, protoe i tak jsme na dlnici uvzli v zcp? (kterou jsme ?ste?n? objd?li polem :-)). Indick dlnice nevypad jinak ne jakkoliv jin silnice v Indii. Stejn? v n jsou dry nebo rozsypan cihly, stejn? tak na nich potkte jen tak se prochzejc krvu (a dokonce drze v protism?ru). Jedin rozdl je v tom, e na dlnici platte mto. 80 km/h je zde prvn kosmick rychlost, doshnete j mlokdy, a p?i 100 km/h u se Ind-?idi? ct velmi pyn?. Cestou jsme se zastavili v "motorestu", ktermu se tu ?k Dhaba, a p?ipomn sp n?jak zem?d?lsk staven se stoly uvnit?. J byl ale z hotelu vybaven "bal?kovou" sndan, kter svm objemem mohla nasytit cel auto na cel den, co u ostatnch budilo sm?v na tv?i na m?j ?et. Poprv v ivot? jsem vid?l rov pole, kter se rozkldala podl tm?? cel cesty do nekone?n dlky.
P?ijeli jsme do Vrindavanu, co je mali?k m?sto s atmosfrou indickho venkova, kter m velk nboensk vznam, nebo? Lord Krishna zde dajn? trvil sv mld. zk, pran a rozbit cesty, jet? u uli?ky po stranch s otev?enmi kanlovmi laby se smradlavou vodou a ohromn mnostv Ind? d?l z pr?chodu vesnic adrenalinov kontaktn sport, protoe p?ipomn sp opout?n arelu rockovho festivalu po dohrn posledn kapely. Situace se jet? vyost?, kdy si po stranch sedc d?dulov a bby vimnou, e prochz "boh?", ur?it? Ameri?an, a za?nou vs chytat a blokovat, abyste jim n?co p?ihodili.
Doli jsme p?ed jakousi stavbu, kter z venku nep?ipomnala ani chrm, nato pak vznamn chrm, dali boty do schovy a za?ali se p?es davy tla?it dovnit?. Uvnit? chrmu prv? probhal vznamn ob?ad, ktermu se ?k Pooja. Abych pravdu ?ek, nebyl jsem z toho moc moudr, ale bylo to ohromn? p?sobiv a adrenalinov, protoe ty jednotn? k?i?c a hu?c davy ?lov?ka rozvibruj a zrychl tep. M?li jsme sraz venku p?ed chrmem, kde jsme se seli vichni kompletn – a na Honz?v sluebn mobil. Mezitm ho hbit ikovn ruka sta?ila i vypnout, co byla nejsp jej sm?la, protoe jinak by se dozv?d?la, jakou odm?nu by Honza "vypsal" za svoji SIMku.
Po prodrn se ulicemi zp?t k parkoviti jsme veli p?mo do pouli?n bitky dvou skupin Ind?, kter se ?ezaly d?ev?nmi holemi hlava nehlava, dokud nep?ijela policie a nepozatkala je. dajn? lo o konkuren?n melu majitele naeho parkovit? a toho, co m?l parkovit? p?es cestu naproti.
Dal zastvkou byla Mathura, tady se pr Lord Krishna p?mo narodil. A na tento fakt celkov? ni?m zvltn m?sto (pominu-li, e v Indii je zvltn upln? vechno). Do chrmu jsem bohuel neel, protoe podmnkou bylo vzdt se fotovbavy i mobilu do celkem pochybn schovy, tak jsme si s Honzou sedli s mstnmi Baba a po?kali ne se ostatn vrt.
Do okol 3 km od Taj Mahalu auta v?bec nesm. Indov zjistili, e jim ten Taj Mahal z toho indickho smogu a emis trochu loutne – nedivm se mu :-). Zaparkujete n?kde na zchytnm parkoviti a zbytek bu? dojdete p?ky, v elektromobilu, na koni, slonu, velbloudu, lam?, a podle toho, jakm zp?sobem se ns ten zprost?edkovatel snail ukecat, tak by snad sehnal i ps sp?een nebo osedlanho Archeopteryxe. B?hem tto cesty se z vs sna pouli?n prodejci servat kadou Rupii za vemon superk?ovit suvenry s Taj Mahalem. V?tinou jsou to mal d?ti, nad jejich asertivitou, rtorikou a ost?lenmi obchodnmi taktikami jenom asnete.
O vstupnm na pamtky jsem se zapomn?l zmnit ji d?ve. Dvoj ceny tady plat i oficiln?. Jste-li cizinec, v?tinou vs vstup vyjde na deseti a padestinsobek ceny pro Indy. U Taj Mahalu to byl 75nsobek. Indov 10,—, cizinci 750,— Rupi. Snad nemusm p?ipomnat, e u pokladen byly stovky lid ve front?. Honza to vy?eil po ?esku a el p?mo k pokladn?, kde vzal lstky pro vechny.
U p?ed pr?chodem vstupn brny ctte, e se schyluje k n??emu velkmu. Taj Mahal je ohromn, bud respekt i as a je fotogenick. Neubrnte se opakovat milionkrt vid?nou a stle stejnou fotografii a po?d ma?kte spou? fo?ku. Drah vstup m pro cizince jednu vhodu a to, e dostanete nvleky a nemuste sv boty dvat na 3 hodiny do schovy a pak lapat po rozhavenm kameni bos. Na 3 hodiny proto, e p?iblin? tak dlouho vm bude trvat, ne vystojte frontu do hrobky. Fronta se thne od postrannch meit, po schodech nahoru na hrobku, pak dokola po celm obvodu Taj Mahalu a pak teprve dovnit?. Jestli se ptte, jaktoe jsou Indov najednou takov spo?dan a stoj extrmn? dlouhou frontu jeden za druhm, tak je to proto, e p?esn? po tto trajektorii se thne 50 cm irok koberec poloen na tom od slunce havm kameni a lapat jinam se nevyplat. A taky proto, e ozbrojen str Taj Mahalu m samopaly :-). To ?ei s nvleky maj vhodu, mohou se prochzet po okol hrobky kdekoliv, d?lat si fotky a a jejich indick skupina vystoj frontu, tak se k nim p?ipoj :-). Ku p?ekvapen je vnit?ek Taj Mahalu docela mal.
Cestou zptky jsme to vzali p?es dal Dhabu, kde jsem u neodolal a dal si sv jedin oblben Daal Makhani. Stalo se tam, e vypadl proud, co je sice v Indii normln, ale na indickm venkov? to znamen opravdovou absolutn tmu. Zvl? efektn, kdy se to stane b?hem toho, co bloudte po u tak straidelnm a spletitm dvo?e a hledte WC. V tu chvli se mi dostavil takov straideln, ale p?itom zrove? euforick pocit, e te? jsem opravdu n?kde uprost?ed divo?iny. Chvli trvalo, ne obsluha nala kliku od historickho jednovlcovho genertoru, kter m?la za domem p?ipraven. Na pln aludek pr piv do auta. Nakoupili jsme je na trnici, kde byla op?t vude pln tma. ?ei po t?ech, Indov jen jedno a sta?ilo to, aby byli na krupici.
Elekt?ina, voda, telefonovn a pokryt st?
Jak u jsem zmnil v p?edchozm textu, s elekt?inou to tu nen dn slva. Vpadky elekt?iny jsou na naprostm dennm po?dku, a to i v hotelu, v IBM, vude. Vechny modern?j budovy maj genertory, ale stejn? se to bez pr okamik? tmy neobejde. Na venkov? pr bv elekt?ina dostupn jen 12 hodin denn?, n?kdy i mn?. ?asto se tu svt plynem. Podobn to je s vodou, ale v lepch objektech vpadky dodvky vody asi nezpozorujete.
Voda je tu pro Evropany siln? zdravotn? zvadn a zvyknout si pr asi ani nejde. K po?dnmu "pr?seru" sta? jen mal kontakt s touto vodou. Muste si neustle hldat, jestli vm nhodou do shaku nep?idvaj led nebo ?m jsou umyt raj?ata apod. V lepch hotelech nebo modernch budovch je voda vdycky dob?e filtrovan, take to nen takov problm, ale pt se i tak siln? nedoporu?uje. Na ambasd? vak li jet? o n?co dl a k mechanickm a uhlkovm filtr?m p?idali jet? revezn osmzu, take v jejich vod? m?ete t?eba chovat a mnoit ?ichavce nebo skalry :-).
Telefonnch opertor? je tu mnoho a pokryt signlem je zde absolutn. Neustle vak bojujete s vpadky st?, ?asto se dovolte a na pot?et apod. Vae ?slo je neustle bombardovno spamy p?es SMS, denn? chod deset a destky r?znch otravnch nabdek, a to i p?mo na displej a nebo i schovan jako "service message". Ob?as volaj r?zn automatick hlasov nabdky apod. M? to vyt?, ale Ind?m to nevad. Cena voln nebo SMS se zde limitn? bl nule, je to skoro zadarmo. Pro p?klad – minuta mezinrodnho hovoru zde stoj 5 Rupi. To je 1,90 K?.
V?bec Indov maj k telefonovn zvltn vztah. Oni prost? po?d telefonuj. Po?d a po?d. e to je d?sledek nzk ceny – ano, mon jo, ale oni stle telefonuj i v situacch, kdy je to nevhodn nebo neslun. Neexistuje situace, kdy nep?ijmou hovor. Je to zvl? stresujc v prci, kdy vysv?tluju n?jak tma a kad 3 minuty n?komu zvon mobil, kter samoz?ejm? hned zvedne a za?ne se vybavovat. Neomluv se, neodejde pry?, prost? normlka (asi stejn? normln jako neustle popotahovn). Za t?i minuty zvon zase n?komu jinmu. A tak dokola. Zvl? pro m?, kdy telefony sp nesnm, to je souboj s nervy. M?j ?idi? m jen za cestu z IBM do hotelu okolo destky hovor? i vc a to mu ob?as zvon i oba telefony sou?asn?. Na silnicch vidte, e kad ?idi? stle telefonuje. A handsfree tady pan?lsk vesnice.
Bezpe?nost na ulicch
Neznm dn statistiky tkajc se kriminality na indickch ulicch, ale prozatm vude tam, kudy jsem chodil, se mi indick ulice jev jako relativn? bezpe?n a z hlediska kriminality bezproblmov. Nevid?l jsem ani neslyel, e by n?kdo n?koho obt?oval nebo se n?jak agresivn? projevoval. Na druhou stranu – vude tu jsou policajti, ozbrojen ochranky, kad restaurace, lep obchod nebo obchodn centrum tu m security check i rentgen a u kadho bankomatu sed ?lov?k v uniform?, co m minimln? brokovnici. Rozhldnete-li se z jednoho msta okolo, uvidte alespo? 5 lid dohlejcch na bezpe?nost (mluvm o Dill). T?ko ?ct, jestli je to p??ina nebo d?sledek, ale j, na toto obvykle paranoidn ?lov?k, se tu ctm celkem neohroen?.
Indick ulice jsou nebezpe?n z pln? jinho pohledu. Na kadch 10 metrech na vs ?h n?jak nebezpe?n past v podob? hlubok dry, ostrho tr?cho kusu kovu nebo ostr hrany, r?znch viscch i tr?cch drt?, rozbitch chodnk?, vysypanch kamen, nebo odkrytho kanlu, labu a podobn?. Muste dvat bacha doslova na kad krok a koukat do vech stran, co se k vm zrovna bl. Z n?kterch v?c, kter vidm na ulici, mi jde mrz po zdech. Co vc, takov nezakryt kanlov laby s ostrmi kovovmi okraji jsou nejen hrozn? nebezpe?n, ale v p?pad? razu s extrmn? velkm infek?nm rizikem. A jsou tu vude. V tomto ohledu jsou Indov hrozn? nezodpov?dn. A je to vid?t i p?i tom, kdy zde n?kdo p?en nebo manipuluje s n?jakm "nebezpe?n nkladem" nap?. trubky, plechy, prkna – cokoliv dlouhho, ostrho, t?kho. Absolutn? ho nezajm, e jsou okolo lidi. Kdy prochzte, muste p?edpovdat cokoliv. V tomto pohledu nebylo Ind?m moc rozumu dno.
Dalm aspektem je sp komfort nebo chcete-li "soukrom" na indick ulici. Indov vs toti ?asto nenechaj na pokoji. Neustle budte jejich pozornost, sna se vs zastavit a kladou vm ?adu otzek. Nejsou nep?telt, n?kdy vm cht?j poradit, ale ?asto proti va v?li, take je to docela otravn.
P?roda u zde dvno zem?ela
Podobn? lhostejn vztah maj Indov k p?rod?. A lhostejn je mon dost slab slovo. Z toho, co zde ob?as vidte, spadne brada i nejradikln?jmu anti-ekologovi. Kam se ohldnete, vude vidte odpadky, hnijc odpadky a zase odpadky. A v?bec nevad, e jste v centru velkom?sta. Odpadkov koe tu tm?? nejsou: vechno se jednodue hz na zem, kdy to jde, tak zadupe, nebo n?kam shrabe na stranu, kde to pr dn? a tdn? hnije a smrd. Krvy se tu podle m? u dvno musely nau?it trvit igelitov pytlky. A je toho odpadu dostatek, tak se to jednoho krsnho ve?era zapl a nech sho?et. V centru m?sta to ctte max prkrt tdn?, ale jak vyjedete na kraj nebo za m?sto, obvykle kad ve?er autem "zaplujete" do n?kolikakilometrovho ?ernho smradlavho mraku, kter je pln? vude, a kadou chvli vidte n?kde ho?et hromadu. Ned se v tom dchat a krbe z toho v krku a tpou o?i.
Je to obvykl scn?: V poledne, kdy za?nm, tak v Noid? smrd hnijc odpadky, kdy ve?er kon?m, tak ho?c odpadky a cel Noida ?i okrajov ?sti Dill jsou zahaleny do pinavho ?ernho mraku. Na nevyuitch travnatch plochch u jsou odpadky zarostl ?i zasypan do p?dy u del dobu. V pr?myslovch znch ?asto vidte velk oblasti naprosto zdevastovan krajiny – mrtv krajiny.
P?roda tady trp a pl?e. Mon n?co jako "p?roda" zde mstn jazyky ani neznaj, aby takovou v?c byli Indov schopni pojmenovat a p?emlet o prost?ed, ve kterm ij. Vichni ekoaktivist by se m?li podvat nejd?v do Indie, a? v?d, jak vypad opravdov devastovn p?rody, ne za?nou v Evrop? protestovat proti kokotinm, kter nae p?roda snad ani nezaregistruje, jak jsou malichern. Citoval bych zde Honzu, kter k tomu ?kal: Kdy jsem byl naposled v ?echch a byli jsme s pan v lese, vid?l jsem tam na zemi leet jednu PETku – mn? se tam normln? lbila.
Souboj se samotou a s kontrasty
6 tdn? je zatracen? dlouh doba na to, e jste tady na vechny ivotn situace sami, bez monosti cokoliv osobn? s n?km sdlet. Ob?as mi to u leze na mozek. Chyb mi tu osobn sociln kontakty, zbava, komunikace i takov denn drobnosti, kter m ?lov?k spojen s domovem, a tak nap?. monost jen tak spontnn? vyrazit n?kam, kde to znm. ?lov?k tu mus bt neustle v pozoru, akceptovat stereotyp, protoe jinch monost moc nen, a kamkoliv se vyd, tak po?tat s tm, e do toho jde zase sm. A i p?es tu velkou postel na hotelu tu nen opravdov odpo?inek, u kterho se d i psychicky vypnout.
Na druhou stranu mm zas spoustu ?asu na p?emlen, na sebereflexi, na odpov?di na r?zn otzky pro? nebo jak dl, a podobn?. A Indie je v n?kterch v?cech studnice inspirace.
Sta? jedin cesta z prce p?es cel m?sto do hotelu, aby ?lov?k zahldl mnoho rozdl? – mnoho rovn lidskho it nebo sp p?evn, mnoho pny, bdy, nep?jemnost a mnoho naprosto neuv??itelnch situac, kter si ve svm ivot? neum ani p?edstavit. Po vystoupen z auta o tom stihne tak 2 minuty p?emlet, pak projde rentgenovou branou a octne se v pln? odlinm sv?t?, kde se leskne k?i?l, von maso z hotelovho bufetu a ?ek ho ?erstv? ustlan postel a sloen prdlo, kter p?ed tm jen tak pohodil na pokoji. A p?esn? v tento moment mte o ?em p?emlet. Solidarita? Pohrdn? Sv?dom? Znechucen? Stud? Fakt nevm.
April 18, 2011
Zkazky z Indie - druh a t?et tden - kone?n? ve m?st?
Vkendy — jedin monost se n?kam podvat
Prvn vkend jsem se snail trochu porozhldnout po okol hotelu, konkrtn? na Connaught Place. Dost nesm?le; byl jsem stle jet? okovn tou drastickou zm?nou prost?ed a nem?l jsem ani odvahu sednout do t pochybn auto-riki, abych se n?kam dostal. Ani nevm, jestli jsem n?co zajmavho vid?l, protoe courn jen tak osamot? po zcela neznmm m?st? bylo natolik nudn, e jsem byl umo?en k naprostmu nezjmu o cokoliv okolo m?. V tomto rozpoloen jsem ani nem?l chu? vzt fo?k do ruky, a navc jsem ani nem?l tuen, co to m?e na indick ulici vyvolat za konflikt.
B?hem druhho tdne m? p?epadla sociln krize z t neustl izolovanosti a za?al jsem ptrat, jestli nhodou v Dill nenajdu n?jakho ?echa, kter by m? tu trochu provedl nebo alespo? se mnou nezael na pivo. t?st te? stlo na m stran?, protoe jsem nael chlpka, co v Dill ije necel rok a p?l, je tu pracovn? a navc se zajm o r?zn orientln kultury. A jako bonus — bydl p?mo na ?esko-slovensk ambasd?.
Druh vkend tedy vypadal pln? jinak. Honza m? vyzvedl p?ed hotelem a jeli jsme na vlakov ndra, kde mi ukzal, kde a jak si koupit lstek jako zahrani?n turista (ti zde cestuj v jinm "reimu"). Hned na to jsme li na Paharganj, co je ulice starho Dill a zrove? mstn trit?. Z tto ulice jsou ty fotky polorozbo?ench dom?. Honza, shodou okolnost fotograf, mi ukzal, e fotit na indick ulici je opravdu ten nejmen problm. Sp ne uraen jsou Indov pyn, e si je chci vyfotit, a ob?as i zapzuj. li jsme do dajn? "bezpe?n" restaurace na st?echu jednoho hotelu, kde jsem si dal Mango Lassi, kter si s oblibou d?lm doma, a tak jsem mohl vyzkouet, jak m tedy opravdu chutnat. Odsud jsme li u do Birla Mandir, hinduistickho chrmu a do jeho zahrad. Odtud na Sarojini, co je dajn? nejd?leit?j market v Dill. Sortiment jsem zatm jenom pozoroval, take jsem se k dnm nkup?m neuchlil, ale zato jsem si dal dva poctiv dusy z prv? vyma?kanho ovoce, a ty byly luxusn.
Honza m?l dal vyhldlou "bezpe?nou" restauraci, kam m? vzal, aby mi ukzal maximum z nejtypi?t?j indick kuchyn?. Objednal pln st?l tal?? s ruznmi vce ?i mn? zajmavmi jdly. Prakticky jsem od v?tiny jenom ochutnal. Vzali jsme to pak p?es obchod s pivem a zam?ili rovnou na ambasdu.
?esko-slovensk ambasda je spojen do jednoho objektu (tedy sp nebyla rozd?lena). Za tou vysokou zd jsou zahrady s anglickm trvnkem, dv? ?ady p?knch apartmn?, tenisov a volejbalov h?it?, bazn, a chod tam pvi. Krsn a klidn msto, apartmnov byty velk, prostorn a modern? vybaven. Jen perli?ka: dajn? p?i rozd?lovn majetku p?ipadl bazn ?esk republice, a Slovk?m jen mal brouzdalit? :-). Sorry bratia :-). Po pr pivkch a t?ech hodinch debaty jsem to zabalil a jel na hotel.
Na t?et vkend jsem si u vzal na pomoc indickho kolegu z prce. Krom? toho, e jsme nali vhodn msto, kde jsem si zadal ut oblek na mru (kone?n?!), jsme prolezli star Dill, vid?li The Red Fort, India Gate, Lotus Temple, Safdarjung Tomb, Lodhi Garden, Indian Habitat Center a nakonec Dilli Haat, co je um?lecko-?emesln trh, kde jsem si kone?n? nakoupil prvn v?ci. O tuto sobotu jsem tedy vid?l vechny hlavn ?sti Dill.
P?t vkend mm v plnu jet do Agry na Taj Mahal :-).
Indick ulice m vechny barvy (bdy)
Indick ulice p?ipomn rychl p?epnn kanl? kabelov televize. Co pr vte?in vidte n?co nevdanho a zcela kontrastnho s tm, co jste vid?li do te?. St?d se zde r?zn ivotn rove? a je to vid?t hned na prvn pohled. P?kn d?m — smetit? — palc — squat — zelen park — slum — fontna se sochou — smetit? a smrad — luxusn obchod — chudoba a ebrci a pak zas t?eba p?kn d?m nebo nalet?n pamtka. Takhle po?d dokola. Na 100 metrech zde potkte pln? ve odshora a pln? dol?. Mstn ebrci vypadaj trochu jinak ne ebrci na hlavnm ndra v Brn?. St?etnut s opravdovou bdou zde zamraz, zvl? kdy je to ve spojen s malmi d?tmi. Nej?ast?ji potkte ebrky na k?iovatkch a budou vm klepat na oknko auta zatmco stojte na ?erven. ?asto potkte ebrka s opravdu velmi t?km fyzickm postienm, a z toho jde mrz po zdech — zde rad?ji bez detail?.
Po trnicch potkte hromadu umudlanch d?t snacch se vm prodat cokoliv, aby si vyd?laly na dva sv banny denn?. Nej?ast?ji r?zn palmov listy na ovvn, kv?tiny, vechno, co se d n?kde sebrat a mohlo by to mt n?jak prodejn potencil. Obli?ej toho kluka na Sarojini ukazujc si prstem na pusu a pak na bann, snac se mi ?ct, e nechce penze, ale e m hlad, budu mt p?ed sebou asi jet? dlouho kad den p?ed usnutm, protoe dky necht? trnovanmu reflexu od t?ch otrav? z brn?nsk ?esk ulice nabzejcch tarify nebo propagujc r?zn fundamenty, jsem ho reflexem odsekl a a pak mi teprve zp?tn? vechno dolo. Styd?l jsem se. A proklnal ty kretny na ?esk.
Ale m?e to vypadat i jinak. Stli jsme na k?iovatce v auto-rike a odkudsi p?ib?hl mal kluk (tak 11-12 let) s oboustrannm bubnkem a za?al celkem obstojn? rytmicky bubnovat. P?ib?hla jeho mlad, tak osmilet sest?i?ka a za?la d?lat p?emety, hv?zdy, prun? se propltat kruhy a d?lat dal r?zn gymnastick cviky. Cel vystoupen v?novan jen nm trvalo asi minutu a pak si p?ila pro odm?nu. Pochopiteln? — te? u jsem nezavhal. Za t?ch 10 Rupi jsem slyel tak ndhern Thank you., e na to tak jet? dlouho nezapomenu.
Vy, co u ns k?i?te, jak jste chud... p?ij?te se nejd?v podvat sem, jak vypad chudoba.
Indick kuchyn? a (ne)kultura jdla
Indie pl. Chilli ?i jin velmi pliv ko?en tu dvaj opravdu do veho. I p?estoe to vypad jako zeleninov salt se zlivkou ?i zeleninov om?ka nebo dokonce jako ?ist podmsl (Curd), nenechte se zmst, chilli je prost? ve vem. A to i p?esto, e to podmsl se dajn? dv k jdl?m na zmrn?n plivosti, stejn? tam chilli pro jistotu nasypou. Maj tu r?zn druhy chilli, jedno velmi pouvan je zelen a to jsou sp v?tvi?ky jako tymin. Pizza se tu j tak, e se cel zasype chilli. V mstech s menm vb?rem jdel nepliv jdlo neseenete. Za to co dostanete pln? vude, je vegetarinsk kuchyn?. Veg a non-veg je zde zkladn rozd?len a kdo nem k dispozici oboje, ten zkrachuje. V?tinou se z cedulky zbo nedozvte, co se za nabzenm jdlem skrv, ale vte, jestli je vegetarinsk nebo ne. Kupovan jdla v obalech i balen fastfood jdla maj vdy nlepku s ?ervenou nebo zelenou te?kou, bez nich se to prodvat nesm.
Naprostm zkladem indick kuchyn? je indick chlb, teda — je to sp takov mastn kulat placka. Tento chlb se j s pln? kadm jdlem, nejsp proto, e to je velmi levn t?sto a zasyt to. Seenete ho i vude po ulici, pe?ou ho skoro v kadm pinavm stnku. Sm o sob? nen tak patn (ten hotelov, i ten brn?nsk), ale kdy jsem vid?l, s ?m vm se j, rad?ji bych si ho dal samotn. Dalm naprosto typickm jdlem je Paneer, co je z mho laickho pohledu jakkoliv tekut sm?s nebo majda obsahujc hlavn? ?erstv sr a dal mal kousky n??eho dalho. Je snad tsc druh? paneer?, kad se jmenuje trochu jinak, ale v?tinou krom? sru obsahuje mix r?znch cuket, dn, ?i jinch zelenin a kousk? a celkov? esteticky p?sob tak, jako byste jedli n?co, co u n?kdo jednou sn?dl p?ed vmi. Obrzkama z Goolglu se nenechte zmst, takto toti vypad paneer v restauracch vy t?dy. Jet? mn? estetick je to, e paneer se j rukama, a to tak, e si utrhnete kus indickho chleba, rukou ho namo?te do misky s paneerem a pomoc r?znch hmat? a chvat? se snate tm chlebem uchytit co nejvce t?ch kousk? v t sm?si (jakoby do klet"), kter si pak dte do pusy. dn li?ka nebo vidli?ka. Spole?n ob?d pak kon?, a kdy maj vichni ruce zad?lan snad a po ramena.
Noe se zde u jdla nepouvaj v?bec (ani nejsou k dispozici). V?tina masitch jdel (ku?ec, skopov, telec) m p?vlastek chilli nebo minimln? curry, co znamen, e bych se tomu m?l rad?ji vyhnout, protoe jinak m? druh den rno ?ek nemil p?ekvapen. Obvykle to jsou cel kusy nebo mlet masa polit docela dobrou, ale zatracen? plivou om?kou, co je tu typick p?edkrm.
Abych nebyl jenom kritick, tak nap?klad velmi typick Daal Makhani je mix ?o?ky a fazol, kter se v?tinou j s r (tu zde um ud?lat pln? perfektn?), a kter je tak jedin typick jdlo, co mi zde chutnalo. Mstn raj?ata maj fantastickou chu? a nap?klad cibule je zde tak jemn a dobr, e se d s chut poz?t jako jablko. Dalm celkem dobrm jdlem je Biryani s ku?etem, to ale bv velmi pliv. A op?t se to nej p?borem, ale chlebem.
Indov si ?asto vzjemn? sahaj do jdla. Bran si kousk? jdla od vedle sedcho kolegy — bez zeptn — navc tmto kontaktnm zp?sobem — je zde ?ast. A kdy u jsem u tohoto tmatu — smrkat je zde neslun a zvl? u jdla. Take spole?n ob?d v prci si uvte za hlasitho nechutnho popotahovn vech z??astn?nch. Zvuk bublajcch hlen? je zde normln (i p?i jinch p?leitostech), ale mn? se z toho chce up?mn? blejt. Dobrou chu?, pokud prv? ob?dvte.
Jak je z mho tnu znt, mstn kuchyn? m? proti o?ekvn v?bec nezaujala, sp se mi znechutila. A po pr zkuenostech vm, e je pro m? i docela nebezpe?n :-). V?tina jdel na m? zde p?sob tak, e pokud by do nich nenasypali kilo chilli, z?stanou mdl nebo bez chuti. P?ijde mi osobn?, e velk mnostv chilli je tu zklad kulin?skho "um?n". Indickou kuchyni v mm hotelu jsem u taky zkusil, je to samoz?ejm? vrazn? jin rove?, ale e by m? n?jak jdlo n?jak zvl? zaujalo, to se ?ct ned. Do konce pobytu u z?stvm v?rn jen ovoci, zelenin? a kontinentlh hotelov kuchyni.
Auta, ?idi?i a taxi
Nejtypi?t?j zna?ky, kter potkte na silnicch jsou Maruti Suzuki (to je jedno jmno) a Tata, ty budou mt dohromady tak 50 %, a potom Hyundai. V?tinou jde o mal levn aut?ka bez dn vbavy, avak klimatizaci tu m kad. Zkratka A/C zde znamen Air Cooling, nikoliv Air Condition. To, e klimatizace m?e i topit, by zde nikoho nenapadlo. Modely vech znmch zna?ek zde nepoznte, na indickm trhu se kad model auta jmenuje jinak ne vude jinde ve sv?t?. Narazte zde t?eba na auto, kter se zhadn? jmenuje koda Laura (jde o indickou osekanou Oktvku).
Auta tu jsou ?asto obouchan, i v?. sv?tel a zp?tn zrctka sklopen (pokud u nejsou uraen), protoe se tolik nepouvaj. Veker komunikace mezi ?idi?i zde probh troubenm. Snad polovina aut m zezadu r?zn vzkazy ostatnm ?idi??m — nej?ast?ji Please, don't horn! a nebo Horn please! :-). Snad kad ?idi? tu m v aut? obrzky nebo p?v?ky s hinduistickmi motivy, v?etn? rikk?.
Taxisluba je tu masov? nejpouvan?j dopravou, a to i pro chud vrstvy. Zcela ur?it? vc ne autobusy, a to i p?i zohledn?n po?tu p?epravovench lid. Proto je tu obvykle levn a d se jakkoliv smlouvat (nepo?tm modern oficiln taxiky s tiskrnou p?mo u taxametru). Rikkovi vak m?ete ?ct, e bu? vs tam vezme za 50 Rupek a nebo si jdete hledat jinho. V?tinou to zabere. Auto-rika tu vyjde sice dr ne autobus, ale do takov jedn riki se Ind? vejde t?eba i deset, a to je pak jin cena. Na silnicch vidte tm?? neustle, jak Indov celkem sp?n? bojuj se zkony fyziky a p?epravuj co nejvce lid ?i nkladu na co nejmenm prostoru nebo na co nejmenm vozidle. Tento indick "sport" je pro Evropany opravdu zbava. Nap?klad bicykl-rika pln pytl? zrn a do vky 3,5 metru je to, o ?em mluvm. A naho?e jet? klidn? sed ?lov?k :-).
Indick ivot a americk sen
N?ktermi v?cmi se tu my ze "zpadu" sice dob?e bavme, ale ony maj sv?j smutn d?vod. Indie je extrmn? p?elidn?n zem? a na ulicch je to hodn?, opravdu hodn? znt. Indov v?d, e jsou postradateln — e jejich ivot zvis jen na nich samotnch a e se mus postarat sami o sebe, protoe nikdo to za n? neud?l. Kv?li tomu jsou schopni se p?izp?sobit ?emukoliv, podstoupit cokoliv a vypotit posledn kapku potu pro to, aby si utrhli dal mal kus sv monosti normln? t. V mnoha b?nch situacch, kter sleduji na ulici, je vid?t obrovsk osobn nasazen a sm?livost s nejnim monm a nebo dnm ivotnm komfortem. Stle prakticky fungujc kastovn systm to jen p?itvrzuje. My, rozmazlen ?ech?ci nebo chcete-li Evropan, v?bec nevme, ?eho si mme u ns vit a o co vechno bychom jet? mohli p?ijt.
"merika" (nikoliv USA. nebo tak) je zde jakmsi symbolem nezm?rnho blahobytu a pr?m?rn Ind si mysl, e Ameri?an = z nebe spadl milion?, co jezd v drahm bourku a nemus pracovat. Jestli nejste z Ameriky, to je prvn v?c, na kterou se vs zde ptaj. Jsou tu pravideln naivn pokusy o emigraci s vidinou, e za p?l roku budou z t?chto lid boh?i. Ti, kterm se to poda? (a je jich mlo), pak kon? op?t na ulici — jen v jinm stt?.
(?erpm z nzoru ?lov?ka, co v Indii bydl rok a p?l na ambasd?)
April 2, 2011
Zkazky z Indie - p?jezd, prvn dojmy, prvn tden
Cesta z Brna
Cesta z Brna do Vdn? utekla jet? rychleji, ne bys ?ekl "cesta do Vdn?". B?hem jzdy jsem se dozv?d?l, e m?j autobus jede a na letit?, take byla pitomost si kupovat jzdenku do centra a pak hledat taxi. M?l jsem dost ?asu, take jsem si nakonec p?ikoupil navc i lstek na letit? — je zajmav, e byl skoro za tu samou cenu jako lstek Brno-Vde?.
Letit? Vde?
Letit? Vde? je docela p?ehledn, vechno jsem nael bez vhn. A na to, e podle e-Ticketu Emirates jsem m?l let?t z terminlu 3, kter podle pan z infop?epky na tomto letiti neexistuje :-). I mistr tesa?... :-). Na check-inu jsem se dozv?d?l, e nedostanu ta sedadla, kter jsem si zamluvil, protoe aerolinky takovou rezervaci od naeho firemnho rezerva?nho systmu neobdrely, nat?st jsem alespo? podle svch preferenc dostal sedadlo u okna. U v ten moment m?lo mt m letadlo 20 minut zpod?n, kter se p?ed branou prothlo o 50, pozd?ji o vce jak celou hodinu.
Let do Dubaje s Emirates
Od Emirates jsem m?l velk o?ekvn, protoe se tvrd, e jsou to jedny z nejlepch aerolinek. Musm ?ct, e i p?esto m? nadchly. Leteck personl p?sobil velmi p?jemn? a profesionln?, u jen ty elegantn arabsk uniformy letuek (1) (2) na m? d?laly velmi dobr dojem. Letadlo (B777-300) bylo uvnit? velmi prakticky za?zeno, a i kdy jsem cestoval v economy class, kde se mstem hodn? et?, nectil jsem se nijak ztsn?n? ?i nepohodln?, co se s mm poslednm zitkem z dvouhodinovho letu s Travel Service v?bec ned srovnat :-). Seda?ky byly velmi pohodln, kad sedadlo m?lo vlastn televizi s dotykovm displayem a telefon, je z druh strany slouil jako joypad.
Ten "display" byl ve skute?nosti multimediln centrum pln funkc, kde jste si krom? informac o letu (v?. map z r?znch hl?, zobrazen letadla v Google Earth, sledovn obrazu z kamer na ?umku nebo pod letadlem) mohli pustit stovky film? v?. t?ch nejnov?jch, televizn i radiov stanice, poslouchat v vlastn sestaven jukebox nebo hudbu z vlastnho USB disku, internetov podcasty, koukat na uloen sportovn p?enosy nebo hrt po?ta?ov hry. Samoz?ejm? tam byly i aplikace na odesln SMS, e-mail?, a tak virtuln prohldka r?znch m?st na trasch Emirates. Nejlep na tom bylo, e jste si mohli vytvo?it sv?j vlastn Emirates profil, uloit si ho na flashku a pak ho znovu pout p?i dalm letu :-). Hrl jsem si s tm asi dv? a p?l hodiny, dal si dv? piva a pak si pustil King's Speech jenom pro sebe :-).
Jdlo bylo dosti dobr, ostatn? jak u jsem se p?edem do?etl v ?lnku, a vlastn? moje menu jsem si schoval (ve?e?e, sndan?) :-).
Jak u jsem nastnil, personl byl opravdu vjime?n — velmi pozorn a sehran, vdy s okouzlujcm sm?vem. Jen takov perli?ky: t?sn? p?ed startem p?inesli hra?ky malm d?tem a chvli si s nima hrli, aby jim tu divnou chvli zp?jemnili a zskali d?v?ru — kdo let?l letadlem a m?l nedaleko sebe n?jakho prcka, v pro? :-). Po dobu letu se s cestujcmi rdi zapojovali do r?znch debat a m?li k dispozici Polaroid, aby t?m malm prck?m zv??nili jejich prvn let, a to t?eba i v pilotn kabin?.
Celkem m? p?ekvapilo, e jsme let?li p?es Irk, vid?t z okna sv?tla z Bagddu nebo Basry bylo pom?rn? vzruujc :-).
Dubai
Letit? mi p?ilo obrovsk u z letadla. Z plochy k terminlu ns odvel autobus a jeli jsme ur?it? vc jak 10 minut, v?tinu ?asu okolo ?ady letadel. Nem?u pochopit, k ?emu je takov velikost letit?. Kdy jsem vid?l ukazatel k branm ?slo 220-260, tak mi trochu spadla brada. Ostatn? to nen to jedin, co jsem na tomto mst? nechpal.
Vnit?ek oplval luxusem. Nap?klad hlavn sklen?n vtah, kterm jsem vystoupal k terminlu, m?l v acht? skute?n vodopd :-). Podle ?asovch ukazatel? na ukazateli se Terminl 3 d p?ejt za 16 minut. M?l jsem necel 4 hodiny. Zaujal m? nap?klad supermarket cca velikosti naeho Albertu (10 pokladen), kter prodval pouze a jen cigarety. Tak takov byly na t?etm terminlu rovnou dva :-). Vude m? p?ekvapovalo, jak je mstn arabsk personl extrmn? ochotn, pozorn, mil a slun, co v naich ?eskch kon?inch nevidm tak ?asto. Zakotvil jsem zcela nhodou v sympatick restauraci v druhm pat?e. Zaujalo m? 24 druh? piv na pp? :-) a to, e msto "menu karty" jsem dostal do ruky iPad s interaktivnm menu. oupnul jsem tam dv? pivka a dal si n?jak pravd?podobn? mexick jdlo ve wrapu — viz fotky.
V Dubaji jsem byl v noci, take jsem ty ohromn v?ky ani ostrovy nakonec nevid?l :-(, ovem pro svou t?chu jsem z terminlu pozoroval, jak ten nejv, nejslavn?j v dlce ve tm? blikal, take jsem si ?kal — ano, tam n?kde je :-D
Let do Dill
Na letiti jsem se tak p?ejedl, e v druhm letadle u mi jen klimbala hlava a ani nabzenou sndani jsem si nedal. Palubn systm byl n?jak star verze (te? to byl "jen" B777-200 :-)), take jsem asi okolo pt rno padnul a probudil se a chvli p?ed p?istnm.
Prvn dojmy z Dill
Na letiti jsem musel vyplnit jaksi komplikovan dotaznk. A nechat si zkontrolovat obvan "employee" vzum. Prolo bez otzek. A jen co jsem nael sv zavazadlo, vydal se ven hledat n?jak taxi. V tu chvli m? p?ilo draho, e jsem si b?hem prvnho letu vc hrl s palubnm systmem, ne ?etl n?jak texty o Dill, kter jsem si do letadla p?ipravil. Do?etl bych se tam toti, jak taxisluby z letit? funguj a jak nefunguj. Samoz?ejm?, e jsem narazil na toho "patnho taxik?e" a svezl se z letit? do hotelu za krsnch 70 EUR.
V Indii se jezd vlevo jako v Anglii, co mi n?jak p?ed tm uniklo, take to bylo pro m? celkem p?ekvapen. Prvn dojmy celkem p?ern. M?sto na prvn pohled pinav, hrozn? p?ecpan, chaotick, vichni troub, p?ilo mi, e krom? billboard? a reklam jsem nevid?l nic barevnho, vechno ed, hn?d, zapren. Celou cestu jsem asi musel mt otev?enou pusu, protoe jsem nemohl v t rychlosti pobrat vechno to, co vidm.
Hotel — prvn dojmy
Za?alo to u p?jezdem taxiku k hotelu. P?ed branou hotelu prohledvali auto — podvozek, kufr, motor, a taky dve?e auta n?jakmi p?stroji, jestli tam asi neni ukryt bomba nebo n?co :-). Brna se otev?ela, p?ejeli jsme prh, ze kterho se zasunuly bodce zp?t do zem?. Pak jsem si viml, e tato brna je krom? hotelu spole?n i pro autosalon Rolls-Royce :-), tak nevm, jestli je tato bezpe?nost jen kv?li hotelovm host?m :-). P?ed vchodem znovu projt RTG brnou a kufr str?it do stejnho RTG za?zen jako maj na letiti. Ale nevrt vm ho, protoe u se ho ujal posl?ek, druh mi bere batoh. Ufff. Po tomto o?istci u vm hotelov personl otvr dve?e a vy se ocitte v ndhernm, luxusnm, nablskanm hotelovm "Lobby" plnm elegantn? uniformovanho personlu.
Ptaj se m?, jak se mm, jak byla cesta a e pro m? maj p?ipraven pokoj u od v?era, protoe m? ?ekali o den d?ve (Ups? Pozd?ji se dozvdm, e jsem ho opravdu zamluvil o den d?ve :(). 12 patro. Mil sle?na m? uvd do pokoje.
Hotel — pokoj
Pokoj, men (27m), avak hodn 5* hotelu. Mahagonov nbytek v retro stylu, obrovsk (!) postel, na vb?r 7 r?znch polt??, mramorov koupelna, mnoho typ? osv?tlen a lamp pro vechny r?zn p?leitosti a nat?st odhlu?n?n okna. Tak spousta drobn vychytan vbavy v?etn? kancel?skch a koresponden?nch pot?eb, veker mysliteln kosmetiky a drogerie (ve zna?ky Shangri-La), dva telefony, plasmov televize, in-room dining menu, Bible a Bhavadghita :-). Tak pln lednice pit a pokojov minibar, kadodenn tisk a kadodenn donka ?erstvho ovoce zdarma. Zaujalo m?, e z pokoje vede obrovsk okno do koupelny p?esn? do vany. Samoz?ejm? lze zathnout zv?s, ale dovedu si p?edstavit, e pro pry trvc noci na tomto hotelu to m?e bt velice inspirativn :-).
Pr minut po nast?hovn mi vol hotelov "cashier", jake to vy?eme s tou zvaznou rezervac o jeden den d?ve. Nat?st jsem usmlouval, aby ji zruili.
Hotel — jdlo
Hotelov restaurace s p?edem danm menu funguj 24/7, ale na sndan?, ob?dy a ve?e?e si mohu zvolit jdlo formou bufetu. Bufetov pulty jsou pln t?ch nejv?tch dobrot a specialit a ?lov?k t?ko odolv. Krom? r?znch b?nch jdel tu je i pult s mo?skmi plody v?etn? humra, pult polvkov, ovocn, saltov, dezertov a speciln indick. Na sndan? je tu navc p?mo dedikovan kucha? vajec, kter p?ipravuje podle p?n :-). Krom? tto mm jet? na vb?r jet? jednu dra restauraci, kter se specializuje na japonskou, ?nskou a thajskou kuchyni, ale ta u je zcela mimo m finan?n monosti. Z ve popsanho mm zdarma jen bufetovou sndani, zbytek je i tak pom?rn? drah a ned se tu jst kad den, protoe na jednom takovm bufetu (fixn cena) ?lov?k nech mon i vc ne jsou denn diety :-). Poprv jsem se n?jak neudrel a dal si ?ty?chodou ve?e?i, co jsem opravdu hodn? p?ehnal a nebylo mi pak nejlp celou noc i rno — dob?e mi tak :)
Hotel — personl
Personl je tu podle o?ekvn vborn. P?esto, e hotel m n?jakch 320 pokoj?, kad z personlu, kdo u vs n?kdy potkal, si vs pamatuje, oslovuje jmnem, jakm jste se mu p?edstavili (Mr. Martin :-)), zn vae ?slo pokoje (take se vs p?i dal nvt?v? u nept), a pokud se s nm zakecte, i o t?i dny pozd?ji um plynule tmaticky navzat, jakoby p?edchoz rozhovor skon?il p?ed 5 minutami. Kdy vid, e sedte sami a ?ekte na jdlo, p?inese noviny, kdy vid, e si je ne?tete, jde s vmi prohodit pr slov, aby vm zkrtil chvli. Kdy vid, co si nesete z bufetu za kombinaci jdel, doporu? vm n?co dalho, co se k tomu hod, a sm to p?inese.
Prvn den v prci, IBM Noida
Pracuju v Noid?, co je oficiln? jin m?sto, a jak jsem se pozd?ji dozv?d?l dokonce i jin stt :-). Do prce to mm cca 20 km jzdy taxikem z centra. Nat?st za?nme ve 12:30 (abychom pokryli stejnou sm?nu, jak je v ?R b?n), take je v tudo dobu doprava minimln (na m??tka Dill) a d se to stihnout i za 30-40 minut — tedy pokud taxik? v, kam m jet, co se mi zatm tolikrt nepot?stilo :-). Prvn jzdu do prce jsem si dal hotelovm taxkem, co byl docela dobr a pohodln bourk, ale cesta m? vyla zhruba na stejnou cenu jako cesta z letit? :-). V prci jsem byl samoz?ejm? jako prvn, protoe v Indii ?as netla? a jak postupn? lidi chodili, tak jsme se p?edstavovali. IBMko zde je ?ist, plat zde stejn pravidla jako v jinch IBM, jen je pom?rn? skrom? vybaveno. Jsou tam v podstat? jen stoly a telefony a jinak jsou to hol mstnosti. V kantn? podvaj men?ka, vdy jedno veg (40 Rs = 15 K?) a druh ne-veg (40 Rs = 19 K?), a daj se tu koupit i jin v?ci. Pro srovnn: lahev Coca-Coly tam vyjde na 20 Rs = necelch 8 K?, v mm hotelu vak cca 200 Rs = 77 K?. Jak mezi t?mito dv?ma sv?ty budu balancovat, to jet? nevm. Ceny na ulici budou hodn? blzk cenm v IBM, ale s tm sv?tem tam venku mm po?ad celkem problm. Jinak v Noid? jsou IBMka celkem dv?, a to asi kilometr od sebe, samoz?ejm?, e t?et den m? taxik? vysadil u toho patnho IBM a j si toho nejd?v neviml. Take jsem zbytek cesty dojd?l na bicykl-rike za 20 Rupi :-).
Noida
Podle r?znch text?, co jsem si o tomto zem p?e?etl, jsem o?ekval pln? n?co jinho. dajn? m?lo jt o modern ?ist msto pln firem, kol, technickch instituc apod. Co mon je na indick m??tka pravda, ale jinak jde o pinavou 400 tiscovou d?dinu plnou pochybnch, velmi nahrubo postavench staven (a na ty firmy), vechno je na sebe neskute?n? nama?kan, mlo prostoru, odpadky, rozbit chodnky i silnice, vude n?jak sutiny, kameny, dry, na kadch deseti metrech se potuluje n?jak zapomenut pes a na kadm druhm rohu je smetit?. Na jednom jsem vid?l pst se krvy, ach jo, nekecm. Samoz?ejm? vude je divn smrad, n?kdy se d zvyknout, n?kdy je p?ern. V tomto bordelu jsou takovm provizornm zp?sobem postaven stnky, kde prodvaj r?zn v?ci, ale zatm jsem se neotrkal natolik, abych do n?jakho takovho vstoupil. A samoz?ejm?, jednou za sto metr? je vysok budova s logem n?jak znm sv?tov firmy, kterou hld zav?en brna a ostraha a tm jasn? dv najevo, e vnit?ek a venek jsou dva naprosto odlin sv?ty.
Doprava
Toto je kapitola sama pro sebe, a asi to prvn, co tu cizince prat p?es nos. Mstn doprava je extrmn? hust a neplat zde skoro dn pravidla. Pro ?lov?ka, kter to vid poprv, je to opravdu intenzivn a okujc zitek. Na ?ervenou sice ?idi?i stoj, ale jakmile se vlna rozjede, vichni zbrkle kli?kuj, podjd?j se, tla? se, pruhy se nijak nerespektuj, blinkry se zde tm?? nepouvaj (ani na k?iovatkch). Dopravn zna?ky tu jsou v?tinou jen takov, kter ipkou ukazuj cestu. A hlavn?: vichni neustle, ale neustle troub, na vechny, na vechno, p?i vem i p?i ni?em. Auta se tady mjej jen velmi t?sn?, chodci se zde zsadn? nepout, ani na p?echodech, auta prost? jedou, ani nezpomal a vy se jim vyhnete, protoe vm nic jinho nezbv. Jestli vs p?echz deset narz v jednom chumlu, nevad, ?idi?e v?bec nezajmte (osobn? vyzkoueno). Chodci, kola, d?cka, vechno r?zn? p?ebh p?es silnice nhodn?, kde se jim zachce, potkte zap?hnutho osla, krvu a r?zn handmade dopravn prost?edky, kter p?ev ty nejneuv??iteln?j v?ci v mnostv, kter ur?it? minimln? 4x p?esahuje nosnost vozidla, pokud zrovna po silnici n?kdo nethne padl strom. Ob?as potkte auto jedouc v protism?ru (i p?esto, e jsou tu jinak sm?ry vdy odd?len betonovm st?ednm panelem).
P?es to vechno jsem zde nevid?l dnou dopravn nehodu, auta jsou sice obouchan, sem tam se n?jak ?ukanec stal, ale jinak zde ?idi?i ij celkem v harmonii. Jeden ?ukanec u jem zail i j — a to bylo krtnut bokem o auto, kter prv? vjelo do protism?ru :-).
Po sobotnm krtkm vletu do samho centra to chaotick p?echzen lid celkem chpu. Neexistuje toti motivace p?echzet na p?echodu pro chodce — semafory tu jsou jen mlokdy, jen na t?ch nejhlavn?jch k?iovatkch, a semafory pro chodce tu NEEXISTUJ. Ano, ?tete sprvn?. P?echod nep?echod — vude to toti vyjde nastejno. A ano, dedukujete sprvn?, e indick p?ebhn silnice jsem si u taky zkusil. N?jak se na druhou stranu prost? dostat muste.
Indov
Co mi zatm p?ijde, tak Indov jsou v pr?m?ru celkem mil lid, horkokrevn? p?sob mon jen na prvn pohled, jinak jsou v celku tolerantn a nemaj nikdy dn problm. Indky, pokud nejsou velmi obzn (co je zde b?n jev), jsou pom?rn? pohledn, v drtiv v?tin? jsou oble?n v typickch indickch atech (sr). Mlad indky maj moc p?kn rysy v obli?eji a ndhern o?i, ob?as se zada? a je za ?m se ot?et.
Na ulici je to pro m introvertn j docela pot, Indov maj tendenci zastavovat a oslovovat evidentn cizince a vid je u na sto hon?. ?lov?k jen chvli zavh, koukne do mapy nebo m p?es rameno fo?k, a hned je ve jasn. Kadch 30 vte?in mi zastav taxi, jestli nechci n?kam vzt nebo m? rovnou zastav ?lov?k, kter se pt, odkud jsem a jestli n?co nehledm, e mi porad, nebo se se mnou dv do hlub debaty. Vdy se ptaj, odkud jsem a jestli tu jsem jako turista nebo "business man", a tak se ptaj, v jakm hotelu jsem ubytovan — a tam za?n ten problm, pokud od toho ?lov?ka prv? hodlm n?co koupit. Jeliko bydlm v jednom z nejdrach hotel? v Dill, mohu v ten moment o?ekvat, e cena pro m? minimln? p?tinsobn? vy. Mm strach si pak na ulici koupit i vodu v lahvi. Musm si zjistit jmno n?jakho levnho hotelu nedaleko, jmno jin firmy atp., na vechno se m? kad pt :)
M?j b?n pracovn den
...je velmi nabit. Hotel opoutm p?ed ob?dem (tzn. po pozdn sndani) a musm mt p?ipraven materily, ze kterch ?erpm a p?ednm cel den, bez podklad? a fakt? to toti tak n?jak nejde. M?j team je ikovn?j a zkuen?j, ne jsem p?edpokldal, a kladou zke?n a velmi konkrtn otzky. Dopoledne, co stihnu, trvm p?pravou materil?, a ve?er, kdy p?ijedu na hotel n?kdy okolo p?l devt, jdu na ve?e?i a hned je deset ve?er nebo pozd?ji. V tu chvli se se mnou chce bavit snad p?lka Facebooku, protoe v ?R je zrovna ten ?as, kdy m kadej po ve?e?i, nem co d?lat a chce ode m? v?d?t prvn posledn. A v tomhle si m? udruj a zhruba do jedn do rna. A te? zas p?ejd?te na za?tek odstavce, protoe p?esn? toto se opakuje po?d dokola. Jedin ?as, kdy tu mohu myslet na n?co jinho ne na prci a ivotn reii, je vkend.
A to hlavn...
Nikde tu nen to?en pivo.
July 27, 2008
Cestopis o stopovn po Evrop? IX.
Den devt: p?jezd dom?
P?ejezdem na ?esk silnice jsem okamit? p?estal usnat. V tom DAFu mi na kad d?e v silnici mlem vypadaly zuby. Domlouvme nejvhodn?j msto p?estupu na Ninovo auto. Jsme tam za krtkou chvli, d?kujeme ?idi?i a lou?me se. Za chvilku p?ijd Ninovo auto a j si kone?n? m?u oddychnout. Vyprvme a j se mezitm FAKT t?m do vany.
Shrnut
Proili jsme skv?l dobdrodrustv a a na ztracen fo?k z m blbosti, d?rav kra?asy a 400km zaj?ku to bylo skv?l. Autostop po Itlii funguje a kdybychom chodili rovnou na benznky, tak mon prostopujeme m? ?asu. Po?tm tratu. Zji?uji, e ty opravdu nevyhnuteln vdaje (jdlo, voda), ns dohromady p?ily na necelch 20 €, co je na dva lidi pln? sm?n. I tak jsem s celkovou tratou 100 € spokojen, protoe jsme ob?as cht?li uvat a nejst jenom nejlevn?j jdlo. P?t? budem ji zkuen?j a m?em si stanovit i vy cle. Nap?klad Skandinvii. A nakonec jet? Jul?i fotogalerie.
Cestopis o stopovn po Evrop? VIII.
Den osm: No?n sprcha a cesta dom?, pokus druh
Asi ve t?i v noci ns probud len sprcha na stan. Chvli poslouchm a zji?uju, e ns ost?ikuje n?jak st?ka?ka, mon z vedlejho pole. Po cca 10 minutch to na pr vte?in ustane a najednou jsme pod proudem asi 10x horm. Pomalu mi dochz, e se okolo ns z trvy vysunuly zavlaova?e na trvu a perou do ns vodu ze vech stran. Jeden je hned za stanem a mme to hned z prvn ?ady. Asi 20 minut jsme pod t?kou palbou, vevnit? vak nat?st sucho. Rno musme balit mokr stan.
Deny m pro ns jet? hor zprvu ne v?era: Zahradn stroje nejsou p?ipraveny, dostal nov kol, jet naloit do Milana a s nkladem jet n?kam do Anglie. P?edstavy o cest? zptky se zhroutily. S omluvou ns vyhazuje na jaksi benznce u Verony, vym??ujem si ?sla a odjd pry?. U jsem skoro zapomn?l, jak t?k mm batoh.
Jene z benznky se nejde dostat. Pot?ebujeme na opa?n sm?r a na benzn? nen ani podchod, ani vchod zadem. Je cel oplocen a vesnici vedle sice vidme, ale p?es plot. Ven se jde dostat prost? jenom autem p?es dlnici. Vmme si vak velkho otev?enho transformtoru, kter je asi prv? v drb?, ale technik tam nen. Transformtor m vchod z obou stran… ?astn za tuhle nhodu prochzme transformtorem ven z benznky a ve vesnici hledme n?jak obchod.
Nakoupme a jdeme sm?rem, kde si myslme, e bude nadjezd nebo podjezd pod dlnic. Pot?ebujeme na druhou stranu. Hodinu a p?l chodme po pletenici silnic a pln? se ztratme, benzna naproti jakoby se vypa?ila, cestu k n nem?eme najt a a?koliv jsme na druh stran?, nem?eme se k dlnici ani dostat a do toho ns mate dlnice druh, kter se s tou prvn k? nedaleko, a pln? ztratme pon?t, kter ta nae dlnice vlastn? je. Zoufal se po dvou hodinch vracme do vesnice a ptme se mladka v mstn mototechn?. P?inese papr a tuku, abychom mu mohli n?jakm jazykov? nezvislm zp?sobem nazna?it, co vlastn? chceme. Dlouho nem?e pochopit, pro? nejdeme tam, kam ns posl, a pochop, e my prost? nemme auto, e jsme tu p?ky. P?emluvme ho, aby ns odvezl n?kam, kde to pro ns bude lep.
Nasedme do auta a jedem n?kolik minut, vyhazuje ns p?ed njezdem na sm?r Venezia. Vytahujem u zma?kan cedulky a stopujem, p?l hodiny, hodinu. Kadej ?idi? rozhazuje rukama, krout hlavou, ukazuje na jin sm?ry a j ctm, e tady to prost? nep?jde, protoe je n?co ve vzduchu. Balme a jdeme sm?rem k njezdu. Vmm si, e tady je njezd na vechny sm?ry a e v?tina aut asi jede na Padovu.
Vystoupme na jeden mal nadjezd nad dlnici, abychom se koukli, jak dlnice v obou sm?rech vypad a jestli n?co neuvidme. Bingo! V dli vidme benznu Agip, to je nae ance. Jdem zptky dol? a jdeme po mal silnici, kter vede pobl podl dlnice a doufme, e se dostaneme n?kam k benzn?. Cestou narme na ekofarmu a jdeme nektarinkovm a kiwiovm sadem. Dorazme kone?n? k benznce zezadu. Jene benznka je kompletn? oplocen vysokm plotem a zadn brna zam?en. Nevme co dl, zkusme to p?es sad, kterm se dostaneme a k dlnici, ale a tam jsem si viml, e v Itlii jsou vechny dlnice oplocen ostnatm drtem a p?stup k nim je nemon z jakhokoliv jinho msta ne je njezd.
Zas za?n zoufalost. Vracme se k brn? benznky a zkoume zvonit, jestli ns n?kdo nepust. Po ?tvrtm zazvon?n se interkomu ozv hlas. Jak vak usly angli?tinu, odmt cokoliv a zav?s. Nevme, co dl. Napadla m? vak spsn mylenka. Beru do rukou sv kl?e a strkm je do zmku z boku, odklapvm zpadku zahknutm kl?e a otvrm si brnu sm. Heurka! Po asi 3 4 hodinch op?t na sprvnm mst? a m?eme pokra?ovat ve stopovn. Ledov voda z benznky ns te? velmi pot?.
Prvn, co d?lme, je, e prohledvme cel parkovit? a hledme n?jak ?esk auto. Jul?a zas boduje. Nali jsme kamion DAF ze Zlna. Chvli ?ekme a objev se huben?j sympatick ?idi?. Rd by ns vzal, jev se ochotn?, ale ?k, e u te? bere jednoho ?lov?ka navc. Vysla?kou se sna po dlnici najt dal ?esk kamiony, aby nm pomohl dostat se dom?. Nesp?n?. Nakonec ns bere, ale musme jet trochu schovan. Bohuel si mus za pr hodin dt devtihodinovou pauzu, take ns m?e hodit nejdl do Rakouska. Nevad, jedem.
Cestou vyprvme, jak jsme se sem dostali a co se nm vechno p?ihodilo, a ?idi? se tm dob?e bav. Jedeme asi hodinu a p?l a p?ed nmi se objev kamion DAF s npisem Mikulov. Vysla?kou se s nm spojme a sname se zjistit, jestli nhodou nejede na Brno. Jede do Poho?elic u Brna, a m to cinkl, take to jede na jeden ztah. Souhlas, e ns vezme. Domlouvme si odpo?vadlo, kde p?estoupme.
?idi?, o n?co star ne j, jede s chla?kem a bere nektarinky, raj?ata a salty z Itlie do ?ech. Ne vyjedeme, ?ekme jet? asi hodinu na jeho kolegu, co jel za nm a zdrel se. Za tu dobu nm o sob? ?ek spoustu v?c a my jsme stihli taky povyprv?t. Vyrme na snad posledn cestu.
N DAF je opravdu starho ro?nku, jzda je fakt tvrd a kad prasklina v silnici je po?dn? ctit, navc nefunguje klimatizace, vedro, ale p?evme. Dozvdme, e p?lka Itlie pije mlko z Kunna a v?bec o tom netu, taky se dozvdme, pro? u to tak dlouho nebude. ?idi?i spolu p?es vysla?ku furt n?co melou a ob?as je to vtipn. Stavme na grilovan ku?e a u se pomalu ztmv.
Najezen ku?etem zas nasedme do kamionu a ?idi?i si chystaj a vym??uj filmy, aby m?li na co koukat b?hem cesty. Pr dky tomu za volantem neusnaj. Vyrme. Villach, Klagenfurt, Graz, Wien, koukme u na t?et film v kuse a j mezitm ?em, jak se ve ?ty?i rno dostaneme z Poho?elic u Brna. Neuv??teln nhoda, e kamard Nino je zrovna tuto noc nedaleko Poho?elic na n?jak akci a m auto. Prosme o odvoz, p?jde to. Super.
Cestopis o stopovn po Evrop? VII.
Den sedm: Dolomity a Rakousko
Vstvme, rozlman, ale iv. Jdeme na kafe a hned vyrme dl. Jsme na plnm severu Itlie a navigace ns vede na ?m dl u a to?it?j silnice. Objevuj se ndhern Dolomity. Vysok skalnat hory, padajc voda, tyrkysov jezrka a vodopdy, projdme v kopcch ndhernmi vesnicemi, ve kterch se snad zastavil ?as. Tak jsme zakoukan do okol, e p?ejdme posledn monou odbo?ku do naeho cle a zabloudme v jedn z vesnic. Avia by m?la problm se v n n?kde oto?it, ale Deny s dvojitm nv?sem se ot? s p?ehledem. Stavme na kafe u krsnho vhledu na Dolomity a dchme ten sv? vzduch.
P?ejdme kone?n? rakousk hranice, jedem sm?rem na m?ste?ko Lienz, kde najdeme msto, kde mme vyloit izolace. Pomhm s vykldnm, za ho?ku jedem pry? a parkujem, aby Deny obdrel dal zprvu z dispe?inku.
To, co dostal ns ale v?bec nepot?ilo. Dal kol toti nen jet dom? p?es Brno, jak o?ekval, ale vrtit se do Itlie, do Bergama, naloit zahradn stroje a jet na Plze?. Jsme p?ed rozhodnutm, jestli ns n?kde v thle rakousk d?e vyhod a budeme stopovat dl (p?i?em bychom mohli max na trasu Innsbruck a pak do N?mecka), a nebo jestli s nm pojedeme zp?t do Itlie, kde se oto?me a a pot pojedeme do ?ech a ztratme tak jeden cel den. Konzultuji s mapou, nadvm na tohle blb msto a nakonec se rozhodujeme, e s nm rad?ji pojedeme zp?t do Itlie.
Cesta je dost nudn, Deny je natvan a nemluv, lep je to a k ve?eru. P?eml, co vechno provede fovi. 130 km p?ed Bergamem stavme na benznce na noc. Tentokrt si vak postavme stan a budeme spt tam, protoe dal noc na 50 cm irok posteli ve dvou nep?eiju.
Cestopis o stopovn po Evrop? VI.
Den est: Cesta dom?, pokus prvn
Cht?li jsme se jet? koupat, jene mo?e se stle neuklidnilo. Msto ple jdeme naposled do obchodu koupit si jdlo na cestu zp?t. Mstnmu oblbenmu fousatmu bezdomovci dvme nai kolejn deku, se kterou se nm u necht?lo tahat a on na ns zr jak na spasitele a mnohokrt d?kuje.
Jdeme po silnici z Montesilvana a podobn? nenpadn? jako s Pescarou navazuje dal m?sto, Sant' Angelo. Podle mapy by z n?j m?l bt op?t njezd na Autostrdu. Bohuel doslova. Vidme podobn? frustrujc dopravn situaci jako p?ed pr dny u A4. Jene tentokrt je to pln? v hji. Njezd na dlnici op?t z k?iovatky, ale navc uprost?ed m?sta, okolo parkovit?, odbo?ky na vechny strany a uprost?ed k?iovatky navc stoj policie a nhodn? stav auta na prohldku. Ze zoufalstv vybrme jednu silnici vedouc sm?rem ke k?iovatce, stojme na n s trapnou cedulkou na n?kolik set kilometr? vzdlen m?sto a stopujeme auta, kter ale m? na pln? vechny sm?ry. Vrazy v obli?ejch ?idi?? radi nebudu popisovat.
U u jsme to balili, e zkusme vymyslet n?jak alternativn ?een. Schovvme ceduli, kdy najednou zastav dodvka, Ford Transit. Mlad sympatick ?idi? nm vysv?tluje to, co u dvno vme, a to, e tady dn auto nechytme. Paradoxn? vak tm, e zastavil, dokzal, e to nen pln? pravda :) Nabz odvoz na benznku. Jasn?, e berem. Cht?l jsem batohy nahzet do nkladnho prostoru, ale kdy jsem otev?el dve?e, vypadlo na m? asi dvacetikilov kus vep?ovho masa. Take nakonec batohy na kln?, chvilku to vydrme. Italtina je zas velk jazykov barira, avak kdy jsme ?ekli, e jsme z ?ech, povdal, e je z Chorvatska, tak e bude mluvit chorvatsky a e si asi budeme rozum?t lp. M?l pravdu. Vyhodil ns a na prvn benznku na A25 a povdal, e tady auta na sm?r Bologna, Padova chytme ur?it?. Taky nm dal pr vzcnch rad, jakm m?st?m se mme na autostop rad?ji vyhnout a podobn?.
Na benzn? pouijem podchod pod dlnic, abychom se dostali na n sm?r. Sedme na lavi?ky, kter jsou hned vedle vjezdu na dlnici, a chystme cedulku. Uku ji hned na prvn kamion, kter tam zatm jet? stoj, a ?idi? krout hlavou, e ne-e. Projedou asi jet? 4 auta, kter ns spokojen? ignoruj, a pak onen prvn ?idi? vystupuje z kamionu, mv na ns a k?i? Bol?a, Bol?a. Asi si to rozmyslel, berem batohy a b?me. Je to star hnusn kamion, Jul?a zabr seda?ku spolujezdce a j sedm na tvrdm lonm prostoru mezi. Sklopit zadn pohovku se mu necht?lo, tak to budu muset vydret cestou na tvrdm.
Italtina je op?t jedin mon zp?sob dorozum?n. ?idi?, n?co okolo 4O let, na ns nejd?v n?co mluv, ale pak to vzdv, i my to vzdvme a jedeme ml?ky 80 km/h. Po p?l hodin? vak vyslov n?co, co zn jako nadvka. P?i pohledu do zp?tnho zrctka u chpu. Modr majky, Polizia Stradale za nmi, p?edjd ns a navd na odpo?vadlo. ?idi? p?ipravuje kopu doklad?, otvr tachograf a bere star kole?ka. Prokazovat se musme i my. Kdy policista pochop, e na ns italsky nem?e, chvli kouk do zem? a zaml se a pak z n?j vypadne What in Italy?. Vysv?tlujeme, e jsme na dovolen a e se vracme dom?, jene to u policista asi nerozum a jen kv, jakoe chpe. Prov??en, jestli nejsme poh?eovan nebo hledan zlo?inci trvalo snad ?tvrt hodiny, ale nakonec bylo ve v po?dku a pokra?ujeme v cest?. Za dal p?lho?ku stavme na benznce a ?idi? nazna?uje, e si mus dt pauzu.
Jdem se projt okolo benznky a Jul?a najednou zahldne ?esk kamion. Nevhm ani vte?inu a b?m se zeptat. ?idi? se za?ne smt. Jo, e ns klidn? vezme, jen e tu je mal problm, ale e to n?jak vy?eme. Nakonec z n?j vypadne, e dokonce jede i na Brno. Mme stranou radost z tto nhody a jdem naemu italskmu ?idi?i oznmit, e s nm u nejedem.
Mal problm je to, e on u veze dal dva stopa?e, ale sranda pr mus bt :) Stopa?i jsou z Polska, mlad pr, o 3 nebo 4 roky mlad ne my. Bavme se jenom anglicky, mlad ?idi?, Deny, vl angli?tinu perfektn?, ale ?etina mu zas tak ?ist? nejde. Bylo to n?co mezi ?etinou, sloventinou a jet? n??m. Pr, e je Chorvat, ale ije v ?echch. Nai polt kolegov m?li v plnu pan?lsko, ale e narazili na n?j, tak si nejd?v projedou Itlii tam a zptky a teprve pak vyraz do pan?lska. Deny nm p?ed jzdou oznm, e s nmi cestuje jet? pes :) Pozve ns p?ed jzdou na kafe a vyrme.
Na zadn seda?ce jsme se ma?kali t?i lidi, lednice a obrovsk hromada plyk?, kter ?idi? voz s sebou, ale cesta byla pohodln. Aby ne, jeli jsme si luxusnm Volvo FH12, s kabinou u silnice snad n ne maj osobky a se super vbavou. Zatmco s minulm ?idi?em jsme se na 80 km/h rozjd?li snad minutu, tady nepoznvm dn velk rozdl od osobnho auta. Mal t??tko, kter si Deny opat?il p?ed dv?ma dny, pr za kafe, nm d?l roztomilou spole?nost. Jmenuje se Dino, ale Deny mu ?k H?up.
Na benznce u Rimini vyhazujeme sv polsk kolegy, vym??ujeme si kontakty a lou?me se. Deny ?k, e se jdem narat. Vysv?tlujeme, e mme vlastn jdlo, ale vrac se nm nechpav pohled, a a? nekecme a jdem se s nm narat. Dostvme tc do ruky a Deny objednv. ?erstv steaky, hranolky, brambory, t?stoviny, salt, sry, pe?ivo, pit, pivo i vno a na mnostv v?bec neet?. U kasy pak plat jdlo pro vechny ve vi naeho rozpo?tu na celou dovolenou a jet? doobjednv kvu.
Kone?n? zas jedeme. Deny jede do Rakouska vyloit nklad a pak m jet dom? p?es Brno. Cestou furt n?co mluv, sz sprost vtipy a vyprv neuv??iteln p?b?hy z jeho cest. Dozvdme se, e hovo? plynule osmi jazyky, e je stejn? star jako j, e jednou bral 8 stopa?? narz a dostal 3500 € pokuty, a e ho jednou ve Francii chytli policist a cht?li odvst na psychiatrii, kdy zjistili, e m za sebou 27 hodin nep?etrit jzdy a e mme kdykoliv zavolat, a budem chtt n?kam jet, e d?l dobrovolnou mezisttn dopravu pro kadho, kdo mu ?ekne.
Ve?er kotvme na benzn?. Na horn zk posteli v kabin? se pr ur?it? vyspme oba, protoe i polt stopa?i to zvldli. Skldn se do tak zkho prostoru je vtipn, sice chvli hledme pozici, ale nakonec usnme.
Cestopis o stopovn po Evrop? V.
Den ?tvrt: dn Pescara, ale Montesilvano
Hned rno jdu na pr?zkum okol. Msto je skv?l. Nen na stan vid?t odnikud, p?itom je kousek od chodnku ve m?st? a tak kousek od mo?e. Stan tu klidn? m?eme nechat, balme jen krosny a jdeme na pl. Mo?e se ani ned srovnat s tm, co jsme vid?li v Gradu. Koupem se, opalujem, lid u odchz na siestu, my z?stvme na pli, lid u p?ichz ze siesty, my stle z?stvme, lid pomalu odchz dom?, my stle z?stvme na pli :) K ve?eru se vracme zkontrolovat stan a jdeme do m?sta najt n?jakou normln smoku. Smoka je 5 minut od stanu, naproti n McDonald's s ?istmi zchody, luxus, co si vc p?t.
Podle cedul ve m?st? zji?ujeme, e u dvno nejsme v Pesca?e, ale v Montesilvanu, co je n?jak periferie Pescary, do kter jsme v?era doli. Nenali jsme vak jedin nznak toho, e n?kde kon? m?sto a za?n jin.
Vy?erpan z celodennho flkn a koupn jdeme spt.
Den pt: Vtr a vlny
P?es noc p?kn? lilo, zav?en ve stanu z?stvme hodn? dlouho, protoe ob?as jet? poprchv. Jdem kouknout na pl, hodn? siln? fouk a na mo?i jsou velk vlny. Pl je przdn. Jdem zptky do m?sta koupit n?co do obchodu a pak se vrtme na pl. Chvli chodme jen po b?ehu a koukme po vech v?cech, kter mo?e vyplavilo ven. P?emlme, jestli ns n?kdo nevyhod, kdy p?jdeme do vln, iroko daleko nevidm ve vod? ani iv?ka. Ptme se jednoho surfa?e a ten ?k, e to ur?it? nen problm. Hned jsme ve vod? a zpasme s vlnami, je to zbava. Po hodin? a p?l ns to p?estv bavit, p? jsme dostali chu? na n?jak po?dn jdlo.
Najdeme restauraci, kter vypad docela draze, avak turistick menu, kter nabz zn tak lkav?, a p?emlme, co v tom bude za h?ek. No, zkusme to. Jen co dosedneme, ?nk p?inese krom? jdelnho lstku rovnou p?edkrm. Kalamry. P?iznm se, e jsem se tomuto jdlu zatm vyhbal, co to lo, ale kdy u to p?inesl zadarmo, tak nepohrdnu a dm si. Jul?a si dv jaksi menu, kter je sloen s prvnho chodu – t?stovin s masem, druhho chodu – kachny s ope?enmi bramborami, saltu, lahve vody, tiramisu, kvy a vna – a to dajn? ve za 12 €. J zkoum pizza menu, kter je sloeno "jen" z pizzy, sorbetu a lhve vody za 10 €, ale ?ek m? jet? asi p?lka toho, co si objednala Jul?a :) Takhle jako dnes jsme se fakt dlouho nep?erali. trata k naem p?ekvapen opravdu sed?la. ?nk sice nep?inesl ?et, jak podle zkona m, ale pobavil ns, e po?et Eur napsal propiskou p?mo na ubrus, protoe u sebe nem?l papr.
Slu mme u jenom na cestu do stanu, kde okamit? usnme.
Cestopis o stopovn po Evrop? IV.
Den t?et: Mestre, Pescara
Rno balme a jdem k silnici, kterou jsme m?li p?es noc za hlavou. Koukm do mapy a kroutm hlavou, protoe odsud se prost? nem?eme nikam dostat. Pravd?podobnost, e n?kdo odsud pojede sm?rem k Bentkm se bl nule, navc za pr kilometr? se k? dlnice A4 a A20, take projd?jc auta z kemp? pojedou sp dom? na sever, do N?mecka ?i Rakouska a budou pln rodin vracejcch se z dovolen. Navc je ned?le, co moji domn?nku jenom umoc?uje a po projet pr destek aut zji?uji, e jsem se nemlil. Stopujeme a st?dme cedulky na r?zn m?sta vdy, kdy dosp?jeme k tomu, e pouit cedulka je nm na prd. Vechny jsou na prd. Npad uzrl v hlav?, beru ?ist papr a pu cedulku s velmi jasnm a stru?nm sd?lenm: A4.
Kone?n? to klaplo, stav nm nov kombk Opel Vectra, za volantem mlad sle?na, ko?ka, opravdu moc p?kn. Mluv trochu anglicky. ?k, e miluje takovouhle turistiku, proto zastavila, a e jede prv? do prce, kter je hned u dlnice A4. Vyhod ns pr destek metr? p?ed njezdem, ale nai pozornost upout velk Spar, kam m?me nakoupit dal vodu.
Jdeme k njezdu a poprv vidme, jak takov njezd na italskou Autostrdu vypad. Polilo m? horko, protoe mi dolo, e tady nikde auto nestopneme. Njezd je rovnou z velk nep?stupn k?iovatky a ?lov?k, kter to m v hlav? v po?dku, za njezd p?ky ur?it? nep?jde. Take si zbv stoupnout jen n?kde p?ed k?iovatku, jen na jednu ze silnic, kter do n vede, co je t?etinov trafik, jet? d?len t?ema, protoe auta odbo?uj do vech sm?r?, nejen sm?rem na dlnici.
Chvli okolo k?iovakty r?zn? p?ebhme, abychom si prohldli, jak dopravn situace vypad. V t?icetistup?ovm vedru a na slun?ku funme, batohy po?dn? zt?kly a stres s nma trochu cloum. Sledujeme, ze kterho sm?ru nejvce aut odbo?uje na Autostrdu. Szme na jednoho favorita a p?ebhme na sprvn msto pobl benznky. Trafik je tu hodn? intenzivn a auta jedou i docela pomalu, take anci snad mme. Cedulka Venezia, Mestre informuje o naem sm?ru. Ani nevm za jak dlouho, ale nebylo to vc ne 15 minut, slym za zdy n?kolikrt troubit auto, oto?m se a mvaj na ns n?jac lid u velkho auta a zrove? vidm, jak v aut? p?eskldvaj zavazadla.
Rychle balme v?ci, b?me k autu. Je to docela p?kn van – Opel Vivaro – a je fakt fest nacpan jak lidma, tak kuframa a batohama a po st?echu. Jsou to hodn? mlad lid, aspo? p?lka z nich ur?it? mlad ne my, vesel, vysmt, trhl. Nem?em uv??it, e kv?li nm vechno p?eskldali, abychom se tam jet? nacpali. Do prost?edn ?ady seda?ek si sedaj ?ty?i, aby v posledn ?ad? byli aspo? dv? msta pro ns a zbytek kufr?. Naskldme se bez problm?. What's the station?, vol n?kdo z p?edu. Vyjdme.
Trochu anglicky um jen sle?na vp?edu, p?kn kus (nakonec zji?ujeme, e je brazilka), zbytek ze sebe lme pr slov anglicky sp pro pobaven zbytku lid. Hudba hraje tak nahlas, e to je i na m? moc, v aut? se sm?je a blbne a my zas nev??me svm o?m, koho jsme to zastavili :)
B?hem prvn pauzy dochz k prvn komunikaci. Zji?ujeme, kdo je kdo, kdo kam jede. Rovn? zji?ujeme, e auto v Mestre nekon?. Byli na severu na n?jak brigd? a te? jedou vichni spole?n? dom? a ?idi? je bude vysazovat pr?b?n? po cel Itlii, protoe on sm jede nejdl. Skoro jsem se zapomn?l zeptat, kudyma to vlastn? vude jedou. P?es Bari? Coe? To je p?es celou Itlii a na jih, sen o luxusnch dovolench a nejhez?m italskm mo?i. Sm jede a do Taranta, to u je pod botou. On tam pr bydl. Ptm se, jestli jedou p?es Pescaru. JEDOU! Rume vstup v Mestre u Bentek a chceme s nima a do Pescary. Nen problm :) P?ijde jim to stran? vtipn, jak jsme najednou zm?nili clovou stanici.
Pu o tom SMSku a vrac se mi siln doporu?en, abychom jeli a do Taranta, e to je jedno z nejhez?ch mst. Jsme ale skromn?j, Pescara nm na spln?n zitk? snad sta? a budem to mt pak sna cestu zptky (rozdl cca 5 hodin jzdy je u znt).
V Mestre vyhazujem sle?nu brazilku na vlak a v aut? je tak o kousek msta vc. Fr?me jak o zvod, ?idi? m pedl po?d a na zemi a ob?as mi p?ijde, e i p?es pln auto jedem mon rychleji ne s AudiA6 na Slovinsko. Padova, Bologna, Rimini, Ancona, jedeme asi 6 hodin, kdy p?i?tu vechny p?estvky na benznkch, a kone?n? Pescara. Severn exit, na kter jsme cht?li, protoe je hned u mo?e, omylem p?ejel… Tak e ns pr vyhod na zpadnm. To jsem se m?l ale nejd?ve kouknout do mapy, protoe pak bych zjistil, e od zpadnho exitu je Pescara jet? dobrch 10 kilometr?. Lou?me se se super odvozem za turniketovm sjezdem z dlnice a p?emlme, co te?, kdy je okolo n zase jen pletenice dlnic.
Ptme se starho pna stojcho vedle sv motorky, kterm sm?rem se mme vydat, kdy chceme k mo?i (kter jsme iroko daleko nikde nevid?li). Anglicky zas ani slovo, jen kroutil hlavou n?co ve smyslu, e mo?e tady nikde nen a z italtiny jsme odtuili, e tak 10 minut autem a e a? na n?co po?kme. Nev?d?li jsme na co, ale ?ekali, za chvli se objevil Ford Mondeo, ve kterm jela jeho manelka, nazna?il nm, a? sedneme do auta, tak jsme sedli a odjeli nev?dc kam. Pan v aut? me no inglese, no inglese a smla se. Nerozum?la ani Czech Republic, a tak jsme zkusili Repubblica Ceca. , Repubblica Ceca, Repubblica Ceca. Praga! Kvme, e je sprvn?. Praga, Praga, bellissimo! Me – Praga – Due! Usmvme se, protoe nevme, co na to ?ct. Repubblica Ceca – Jan Palach!, ?ekla. To ns velmi p?ekvapilo. P?ijedem do Pescary, n?kde zastavme a j u vystupuji. Znovu se ptme na pl, pan slovu beach nerozum, nat?st Jul?a ?k spiaggia. Pan pochop, skoro nsilm m? str? zptky do auta, s sm?vem ?ekne Sorry! a jedem zas pln? jinam.
Jsme vysazeni n?kde v plnm turistickm centru, kde za?n pl. Vidm stovky hotel?, restaurac, pizzeri, pl je p?epln?n, lidi se na ns divn? dvaj. D?kujeme za odvoz a v duchu si ?kme, e jsme mohli do italtiny p?eloit n?co jako seaside nebo shore, ale v?bec ne beach, protoe jsme hlavn? pot?ebovali n?kde nenpadn? postavit stan, levn? si nakoupit a bt jinde, ne vech t?chto milion lid. Pl a ta nekone?n ?ada hotel? p?ece mus n?kde skon?it. P?jdeme podl a a skon? m?sto, tak tam najdem n?kde n?jakou trvu a hout, kde to zapchnem.
Je d?sn vedro a my u jdem hodn? dlouhou dobu. Neustle se p?ed nmi otvr dal a dal ?ada hotel?, restaurace na pli nikde nekon?. To prost? nekde skon?it mus, ne?
Omyl. Uli jsme asi 15 km, cca 4 hodiny ch?ze podl nekon?cch p?epln?nch pl a podle mapy ani Pescara tak velk nen! Nikde ani nznak nenpadnho msta vhodnho pro stan. U je noc, jsme frustrovan, hladov, natvan, nevme, co budeme d?lat, protoe tady stan prost? nikde nepostavme. Kalem na to, do?asn? ustupujeme p?vodnmu zm?ru a jdeme do nejbli restaurace, kde si objednme pizzu. Je vborn a nen drah. Jene po?d nemme kde spt.
Podle mapy se musme blit k st ?eky do mo?e, to je nae posledn ance, jinak nevm, co budeme d?lat. A skute?n?, nedaleko ?eky se objevil jak pro ns stvo?en, nap?l oplocen, neudrovan a po?dn? zarostl plac. Jdu to prohldnout, vidm msto pro stan. Pad mi kmen ze srdce, stavme stan a jdeme spt. Budk na brzy rno, abychom si mohli v?as prohldnout, kde to v?bec stanujeme, ne ns n?kdo zmer? a vyene.
Cestopis o stopovn po Evrop? III.
Den druh: Terst, Grado, Belvedere
Rno vstvme do krsn? ?istho a sv?ho vzduchu a chvlme si dobr spnek. Rychle balme stan, jako poplatek za nocleh uklzme okol stanu i po dobrodruzch, co zde byli p?ed nmi. Na benzn? zvldme zkladn hygienu a vyrme p?ky sm?r Itlie, konkrtn? Trieste (Terst). Silnice je na autostop p?kn? na prd. Mal, zk, se patnou monost zastavit, stopujem bez cedulky, protoe jsem si nekoupil tu pitomou smazvac tabulku (kdo ?ekal, e se objevme v Itlii z thle strany :)). Po chvli to vzdvme a jdeme dl p?ky, p?i?em se nm auta mus vyhbat. Odbo?ka do lesn cesty nabz bezpe?n?j a p?jemn?j cestu, jen by bylo fajn, kdyby vedla tam, kam pot?ebujeme :) Z lesa se ocitme ve zvltn d?din?, na map? se jmenuje Krvavi potok, ale na ceduli bylo cosi jinho. Vypadala, jakoby z tama p?ed hodinou vichni utekli uprost?ed sv rozd?lan ?innosti, ale byla moc hezk a p?sobiv. Pod kopcem vak v dli vidme hrani?n p?echod, kam tak zam?me a b?hem cesty dol? se nm mezi kopci otvr krsn pohled na Golfo di Trieste.
Na hranicch se ns celnk sna posunky upozornit, e v Itlii ur?it? nikdo anglicky neum. Za pohrani?n vesnic, kde vidme prvn italskou pizzerii, narme na odpo?vadlo. Ideln msto pro zastaven. Sundme batohy a stopujem. Zastav Opel Tigra, vystoup sympatick italka mon mlad ne my. Nechceme zdrovat, bleskov? popadme vechna zavazadla a b?me k autu, kam se s krosnama jen taktak nacpeme. Jedeme sm?r Terst a sname se p?ekonvat jazykovou bariru. Anglicky um?la mon pr zkladnch slov, n?mecky mon tak o 100 slov vce, nakonec zji?ujeme, e jej tta pochz ze Slovenska a e trochu rozum slovensky. Kombinac t?chto jazyk? a posunkovnm rukama se nm sna n?co pov?d?t o Terstu, tak intenzivn?, e ob?as zapomn to?it volantem.
Projdme Terstem a zanedlouho zastavme. Jene nem?u najt branu s fo?kem. Obracme auto vzh?ru nohama, ale fo?k prost? nemm. V hlav? si p?ehrvm nstup do auta a uv?domuju si, e jsem ho fakt nechal leet na t blb silnici, kdy jsme v rychlosti nastupovali. Chvli mi trv, ne mi dojde, e j skute?n? nemm sv?j fo?k! To snad nen mon! Nae ?idi?ka vol kamardce do on vesnice, aby na to msto b?ela a podvala se. Ne. Fo?k u tam nen. J prost? ztratil fo?k, jsem naprost idiot. Nadvm si. Nadvm si, ale zrove? se snam co nejrychleji odhodit ten vztek a patnou nladu, abych nm nepokazil dov?u.
Terst je docela nudn oby?ejn m?sto. Dojdeme k p?stavu, kde sva?me a sledujeme poletujc racky. Pohled na betonov b?ehy m?sta mi p?ipomn znmou reklamu na lubrikant :) Pro prvn kontakt s mo?em si m?me nohy, pot vyrme dl po betonovm b?ehu, a narazme na molo, u kterho kotv n?jak v?t lod? pro p?epravu lid. U jedn z nich je fronta lid, kte? ?ekaj na nalod?n. Lo? pluje do m?sta, kter se pr jmenuje Grado a lstek stoj 5 €. Spontnn? nasedme na lo? a a teprve tam koukme na mapu, kam se to vlastn? dostaneme :) Vyplouvme.
Po cca hodin? plavby vystupujeme v Gradu. Kone?n? vidme pse?n ple, kde se m?em vykoupat. Prochzme m?sto, kter ani nen tolik m?sto, jako sp kolonie hotel?, penzion? a apartmn?. Nkup p?l litru perliv vody a dvojky ledov t?t? za 4 € neznamen v?bec nic dobrho :( Jdeme na pl, kde budme velkou pozornost vech rekreant?, protoe s velkma krosnama na pl moc lid nechod. Voda je pinav a zad?lan od vech mo?skch trav a jinho bordelu. Nic moc. Tady ur?it? dlouho nez?staneme.
Najt v tomto m?st? obchod s normlnm sortimentem potravin je velk problm. Po hodin? hledn jej kone?n? mme. Na lavi?ce v p? zn? narvan lidmi sva?me a op?t se na ns vichni dvaj jak na exoty, jeliko oni si prv? dali dobrou pizzu v restauraci a my tam koueme kus utrhnutho chleba a tangli Vyso?iny.
Hledme vpadovku z m?sta. Nevypad to moc dob?e. Grado je ostrovn m?ste?ko a silnice z n?j je sp takov zk, um?l? vybudovan koridor vedouc mo?em akort na ?ku silnice a bez krajnic. Tama jt p?ky prost? nem?eme. Se slovnkem v ruce ukecvme star italsk pr, kter se akort chyst odjet, aby ns p?evezli. Stle vak nesp?n?, a do chvle, kdy se objev n?jak mu hovo?c anglicky a vysv?tl jim, e chceme jen p?evzt p?es t?chto 7 km, abychom se dostali za tuto nebezpe?nou silnici. Nasedme do st?brn Alfy 166 a za 2 minuty vystupujeme na pevnin?, nedaleko d?diny Belvedere.
D?dina nm nahn hr?zu. M straidelnou a tajuplnou atmosfru, vc ne polovina bark? je oput?nch a n?kter jsou rozpadl. Jedin lid, kte? jsou v n, tak pouze projd?j do nedalekho kempu, kam se jdeme tak podvat. P?ed branou kempu je obrovsk fronta lid, kte? prv? p?ijeli a cht?j se p?ihlsit na recepci. Prochzme branou, jak kdyby nm to tam pat?ilo a v?bec nikdo si ns nevm. Chodme kempem a p?emlme, e kdy si tmhle postavme stan, tak se o tom nikdo nedozv. Nakonec nechceme riskovat a vracme se do Belvedere, resp. a p?ed n?j, kde p?mo u silnice Grado–Aquileia stavme stan, avak mezi malinami, take na ns nen vid?t. Ruch silnice po chvli ani nevnmme a usnme.
