July 27, 2008

Cestopis o stopovn po Evrop? III.

Den druh: Terst, Grado, Belvedere

Rno vstvme do krsn? ?istho a sv?ho vzduchu a chvlme si dobr spnek. Rychle balme stan, jako poplatek za nocleh uklzme okol stanu i po dobrodruzch, co zde byli p?ed nmi. Na benzn? zvldme zkladn hygienu a vyrme p?ky sm?r Itlie, konkrtn? Trieste (Terst). Silnice je na autostop p?kn? na prd. Mal, zk, se patnou monost zastavit, stopujem bez cedulky, protoe jsem si nekoupil tu pitomou smazvac tabulku (kdo ?ekal, e se objevme v Itlii z thle strany :)). Po chvli to vzdvme a jdeme dl p?ky, p?i?em se nm auta mus vyhbat. Odbo?ka do lesn cesty nabz bezpe?n?j a p?jemn?j cestu, jen by bylo fajn, kdyby vedla tam, kam pot?ebujeme :) Z lesa se ocitme ve zvltn d?din?, na map? se jmenuje Krvavi potok, ale na ceduli bylo cosi jinho. Vypadala, jakoby z tama p?ed hodinou vichni utekli uprost?ed sv rozd?lan ?innosti, ale byla moc hezk a p?sobiv. Pod kopcem vak v dli vidme hrani?n p?echod, kam tak zam?me a b?hem cesty dol? se nm mezi kopci otvr krsn pohled na Golfo di Trieste.

Na hranicch se ns celnk sna posunky upozornit, e v Itlii ur?it? nikdo anglicky neum. Za pohrani?n vesnic, kde vidme prvn italskou pizzerii, narme na odpo?vadlo. Ideln msto pro zastaven. Sundme batohy a stopujem. Zastav Opel Tigra, vystoup sympatick italka mon mlad ne my. Nechceme zdrovat, bleskov? popadme vechna zavazadla a b?me k autu, kam se s krosnama jen taktak nacpeme. Jedeme sm?r Terst a sname se p?ekonvat jazykovou bariru. Anglicky um?la mon pr zkladnch slov, n?mecky mon tak o 100 slov vce, nakonec zji?ujeme, e jej tta pochz ze Slovenska a e trochu rozum slovensky. Kombinac t?chto jazyk? a posunkovnm rukama se nm sna n?co pov?d?t o Terstu, tak intenzivn?, e ob?as zapomn to?it volantem.

Projdme Terstem a zanedlouho zastavme. Jene nem?u najt branu s fo?kem. Obracme auto vzh?ru nohama, ale fo?k prost? nemm. V hlav? si p?ehrvm nstup do auta a uv?domuju si, e jsem ho fakt nechal leet na t blb silnici, kdy jsme v rychlosti nastupovali. Chvli mi trv, ne mi dojde, e j skute?n? nemm sv?j fo?k! To snad nen mon! Nae ?idi?ka vol kamardce do on vesnice, aby na to msto b?ela a podvala se. Ne. Fo?k u tam nen. J prost? ztratil fo?k, jsem naprost idiot. Nadvm si. Nadvm si, ale zrove? se snam co nejrychleji odhodit ten vztek a patnou nladu, abych nm nepokazil dov?u.

Terst je docela nudn oby?ejn m?sto. Dojdeme k p?stavu, kde sva?me a sledujeme poletujc racky. Pohled na betonov b?ehy m?sta mi p?ipomn znmou reklamu na lubrikant :) Pro prvn kontakt s mo?em si m?me nohy, pot vyrme dl po betonovm b?ehu, a narazme na molo, u kterho kotv n?jak v?t lod? pro p?epravu lid. U jedn z nich je fronta lid, kte? ?ekaj na nalod?n. Lo? pluje do m?sta, kter se pr jmenuje Grado a lstek stoj 5 €. Spontnn? nasedme na lo? a a teprve tam koukme na mapu, kam se to vlastn? dostaneme :) Vyplouvme.

Po cca hodin? plavby vystupujeme v Gradu. Kone?n? vidme pse?n ple, kde se m?em vykoupat. Prochzme m?sto, kter ani nen tolik m?sto, jako sp kolonie hotel?, penzion? a apartmn?. Nkup p?l litru perliv vody a dvojky ledov t?t? za 4 € neznamen v?bec nic dobrho :( Jdeme na pl, kde budme velkou pozornost vech rekreant?, protoe s velkma krosnama na pl moc lid nechod. Voda je pinav a zad?lan od vech mo?skch trav a jinho bordelu. Nic moc. Tady ur?it? dlouho nez?staneme.

Najt v tomto m?st? obchod s normlnm sortimentem potravin je velk problm. Po hodin? hledn jej kone?n? mme. Na lavi?ce v p? zn? narvan lidmi sva?me a op?t se na ns vichni dvaj jak na exoty, jeliko oni si prv? dali dobrou pizzu v restauraci a my tam koueme kus utrhnutho chleba a tangli Vyso?iny.

Hledme vpadovku z m?sta. Nevypad to moc dob?e. Grado je ostrovn m?ste?ko a silnice z n?j je sp takov zk, um?l? vybudovan koridor vedouc mo?em akort na ?ku silnice a bez krajnic. Tama jt p?ky prost? nem?eme. Se slovnkem v ruce ukecvme star italsk pr, kter se akort chyst odjet, aby ns p?evezli. Stle vak nesp?n?, a do chvle, kdy se objev n?jak mu hovo?c anglicky a vysv?tl jim, e chceme jen p?evzt p?es t?chto 7 km, abychom se dostali za tuto nebezpe?nou silnici. Nasedme do st?brn Alfy 166 a za 2 minuty vystupujeme na pevnin?, nedaleko d?diny Belvedere.

D?dina nm nahn hr?zu. M straidelnou a tajuplnou atmosfru, vc ne polovina bark? je oput?nch a n?kter jsou rozpadl. Jedin lid, kte? jsou v n, tak pouze projd?j do nedalekho kempu, kam se jdeme tak podvat. P?ed branou kempu je obrovsk fronta lid, kte? prv? p?ijeli a cht?j se p?ihlsit na recepci. Prochzme branou, jak kdyby nm to tam pat?ilo a v?bec nikdo si ns nevm. Chodme kempem a p?emlme, e kdy si tmhle postavme stan, tak se o tom nikdo nedozv. Nakonec nechceme riskovat a vracme se do Belvedere, resp. a p?ed n?j, kde p?mo u silnice Grado–Aquileia stavme stan, avak mezi malinami, take na ns nen vid?t. Ruch silnice po chvli ani nevnmme a usnme.


K tomuto příspěvku jsem nepovolil komentáře.