Martin Zikmund on-line

Cestopis o stopování po Evropě V.

Den čtvrtý: žádná Pescara, ale Montesilvano

Hned ráno jdu na průzkum okolí. Místo je skvělé. Není na stan vidět odnikud, přitom je kousek od chodníku ve městě a také kousek od moře. Stan tu klidně můžeme nechat, balíme jen krosny a jdeme na pláž. Moře se ani nedá srovnat s tím, co jsme viděli v Gradu. Koupem se, opalujem, lidé už odchází na siestu, my zůstáváme na pláži, lidé už přichází ze siesty, my stále zůstáváme, lidé pomalu odchází domů, my stále zůstáváme na pláži :) K večeru se vracíme zkontrolovat stan a jdeme do města najít nějakou normální sámošku. Sámoška je 5 minut od stanu, naproti ní McDonald's s čistými záchody, luxus, co si víc přát.

Podle cedulí ve městě zjišťujeme, že už dávno nejsme v Pescaře, ale v Montesilvanu, což je nějaká periferie Pescary, do které jsme včera došli. Nenašli jsme však jediný náznak toho, že někde končí město a začíná jiné.

Vyčerpaní z celodenního flákání a koupání jdeme spát.

Den pátý: Vítr a vlny

Přes noc pěkně lilo, zavření ve stanu zůstáváme hodně dlouho, protože občas ještě poprchává. Jdem kouknout na pláž, hodně silně fouká a na moři jsou velké vlny. Pláž je prázdná. Jdem zpátky do města koupit něco do obchodu a pak se vrátíme na pláž. Chvíli chodíme jen po břehu a koukáme po všech věcech, které moře vyplavilo ven. Přemýšlíme, jestli nás někdo nevyhodí, když půjdeme do vln, široko daleko nevidím ve vodě ani živáčka. Ptáme se jednoho surfaře a ten říká, že to určitě není problém. Hned jsme ve vodě a zápasíme s vlnami, je to zábava. Po hodině a půl nás to přestává bavit, páč jsme dostali chuť na nějaké pořádné jídlo.

Najdeme restauraci, která vypadá docela draze, avšak turistické menu, které nabízí zní tak lákavě, až přemýšlíme, co v tom bude za háček. No, zkusíme to. Jen co dosedneme, číšník přinese kromě jídelního lístku rovnou předkrm. Kalamáry. Přiznám se, že jsem se tomuto jídlu zatím vyhýbal, co to šlo, ale když už to přinesl zadarmo, tak nepohrdnu a dám si. Julča si dává jakési menu, které je složené s prvního chodu – těstovin s masem, druhého chodu – kachny s opečenými bramborami, salátu, lahve vody, tiramisu, kávy a vína – a to údajně vše za 12 €. Já zkouším pizza menu, které je složeno "jen" z pizzy, sorbetu a láhve vody za 10 €, ale čeká mě ještě asi půlka toho, co si objednala Julča :) Takhle jako dnes jsme se fakt dlouho nepřežrali. Útrata k našem překvapení opravdu seděla. Číšník sice nepřinesl účet, jak podle zákona má, ale pobavil nás, že počet Eur napsal propiskou přímo na ubrus, protože u sebe neměl papír.

Sílu máme už jenom na cestu do stanu, kde okamžitě usínáme.