Martin Zikmund on-line

Cestopis o stopování po Evropě IX.

Den devátý: příjezd domů

Přejezdem na české silnice jsem okamžitě přestal usínat. V tom DAFu mi na každé díře v silnici málem vypadaly zuby. Domlouváme nejvhodnější místo přestupu na Ninovo auto. Jsme tam za krátkou chvíli, děkujeme řidiči a loučíme se. Za chvilku přijíždí Ninovo auto a já si konečně můžu oddychnout. Vyprávíme a já se mezitím FAKT těším do vany.

Shrnutí

Prožili jsme skvělé dobdrodružství a až na ztracený foťák z mé blbosti, děravé kraťasy a 400km zajížďku to bylo skvělé. Autostop po Itálii funguje a kdybychom chodili rovnou na benzínky, tak možná prostopujeme míň času. Počítám útratu. Zjišťuji, že ty opravdu nevyhnutelné výdaje (jídlo, voda), nás dohromady přišly na necelých 20 €, což je na dva lidi úplně směšné. I tak jsem s celkovou útratou 100 € spokojen, protože jsme občas chtěli užívat a nejíst jenom nejlevnější jídlo. Příště budem již zkušenější a můžem si stanovit i vyšší cíle. Například Skandinávii. A nakonec ještě Julči fotogalerie.