April 18, 2011
Zkazky z Indie - druh a t?et tden - kone?n? ve m?st?
Vkendy — jedin monost se n?kam podvat
Prvn vkend jsem se snail trochu porozhldnout po okol hotelu, konkrtn? na Connaught Place. Dost nesm?le; byl jsem stle jet? okovn tou drastickou zm?nou prost?ed a nem?l jsem ani odvahu sednout do t pochybn auto-riki, abych se n?kam dostal. Ani nevm, jestli jsem n?co zajmavho vid?l, protoe courn jen tak osamot? po zcela neznmm m?st? bylo natolik nudn, e jsem byl umo?en k naprostmu nezjmu o cokoliv okolo m?. V tomto rozpoloen jsem ani nem?l chu? vzt fo?k do ruky, a navc jsem ani nem?l tuen, co to m?e na indick ulici vyvolat za konflikt.
B?hem druhho tdne m? p?epadla sociln krize z t neustl izolovanosti a za?al jsem ptrat, jestli nhodou v Dill nenajdu n?jakho ?echa, kter by m? tu trochu provedl nebo alespo? se mnou nezael na pivo. t?st te? stlo na m stran?, protoe jsem nael chlpka, co v Dill ije necel rok a p?l, je tu pracovn? a navc se zajm o r?zn orientln kultury. A jako bonus — bydl p?mo na ?esko-slovensk ambasd?.
Druh vkend tedy vypadal pln? jinak. Honza m? vyzvedl p?ed hotelem a jeli jsme na vlakov ndra, kde mi ukzal, kde a jak si koupit lstek jako zahrani?n turista (ti zde cestuj v jinm "reimu"). Hned na to jsme li na Paharganj, co je ulice starho Dill a zrove? mstn trit?. Z tto ulice jsou ty fotky polorozbo?ench dom?. Honza, shodou okolnost fotograf, mi ukzal, e fotit na indick ulici je opravdu ten nejmen problm. Sp ne uraen jsou Indov pyn, e si je chci vyfotit, a ob?as i zapzuj. li jsme do dajn? "bezpe?n" restaurace na st?echu jednoho hotelu, kde jsem si dal Mango Lassi, kter si s oblibou d?lm doma, a tak jsem mohl vyzkouet, jak m tedy opravdu chutnat. Odsud jsme li u do Birla Mandir, hinduistickho chrmu a do jeho zahrad. Odtud na Sarojini, co je dajn? nejd?leit?j market v Dill. Sortiment jsem zatm jenom pozoroval, take jsem se k dnm nkup?m neuchlil, ale zato jsem si dal dva poctiv dusy z prv? vyma?kanho ovoce, a ty byly luxusn.
Honza m?l dal vyhldlou "bezpe?nou" restauraci, kam m? vzal, aby mi ukzal maximum z nejtypi?t?j indick kuchyn?. Objednal pln st?l tal?? s ruznmi vce ?i mn? zajmavmi jdly. Prakticky jsem od v?tiny jenom ochutnal. Vzali jsme to pak p?es obchod s pivem a zam?ili rovnou na ambasdu.
?esko-slovensk ambasda je spojen do jednoho objektu (tedy sp nebyla rozd?lena). Za tou vysokou zd jsou zahrady s anglickm trvnkem, dv? ?ady p?knch apartmn?, tenisov a volejbalov h?it?, bazn, a chod tam pvi. Krsn a klidn msto, apartmnov byty velk, prostorn a modern? vybaven. Jen perli?ka: dajn? p?i rozd?lovn majetku p?ipadl bazn ?esk republice, a Slovk?m jen mal brouzdalit? :-). Sorry bratia :-). Po pr pivkch a t?ech hodinch debaty jsem to zabalil a jel na hotel.
Na t?et vkend jsem si u vzal na pomoc indickho kolegu z prce. Krom? toho, e jsme nali vhodn msto, kde jsem si zadal ut oblek na mru (kone?n?!), jsme prolezli star Dill, vid?li The Red Fort, India Gate, Lotus Temple, Safdarjung Tomb, Lodhi Garden, Indian Habitat Center a nakonec Dilli Haat, co je um?lecko-?emesln trh, kde jsem si kone?n? nakoupil prvn v?ci. O tuto sobotu jsem tedy vid?l vechny hlavn ?sti Dill.
P?t vkend mm v plnu jet do Agry na Taj Mahal :-).
Indick ulice m vechny barvy (bdy)
Indick ulice p?ipomn rychl p?epnn kanl? kabelov televize. Co pr vte?in vidte n?co nevdanho a zcela kontrastnho s tm, co jste vid?li do te?. St?d se zde r?zn ivotn rove? a je to vid?t hned na prvn pohled. P?kn d?m — smetit? — palc — squat — zelen park — slum — fontna se sochou — smetit? a smrad — luxusn obchod — chudoba a ebrci a pak zas t?eba p?kn d?m nebo nalet?n pamtka. Takhle po?d dokola. Na 100 metrech zde potkte pln? ve odshora a pln? dol?. Mstn ebrci vypadaj trochu jinak ne ebrci na hlavnm ndra v Brn?. St?etnut s opravdovou bdou zde zamraz, zvl? kdy je to ve spojen s malmi d?tmi. Nej?ast?ji potkte ebrky na k?iovatkch a budou vm klepat na oknko auta zatmco stojte na ?erven. ?asto potkte ebrka s opravdu velmi t?km fyzickm postienm, a z toho jde mrz po zdech — zde rad?ji bez detail?.
Po trnicch potkte hromadu umudlanch d?t snacch se vm prodat cokoliv, aby si vyd?laly na dva sv banny denn?. Nej?ast?ji r?zn palmov listy na ovvn, kv?tiny, vechno, co se d n?kde sebrat a mohlo by to mt n?jak prodejn potencil. Obli?ej toho kluka na Sarojini ukazujc si prstem na pusu a pak na bann, snac se mi ?ct, e nechce penze, ale e m hlad, budu mt p?ed sebou asi jet? dlouho kad den p?ed usnutm, protoe dky necht? trnovanmu reflexu od t?ch otrav? z brn?nsk ?esk ulice nabzejcch tarify nebo propagujc r?zn fundamenty, jsem ho reflexem odsekl a a pak mi teprve zp?tn? vechno dolo. Styd?l jsem se. A proklnal ty kretny na ?esk.
Ale m?e to vypadat i jinak. Stli jsme na k?iovatce v auto-rike a odkudsi p?ib?hl mal kluk (tak 11-12 let) s oboustrannm bubnkem a za?al celkem obstojn? rytmicky bubnovat. P?ib?hla jeho mlad, tak osmilet sest?i?ka a za?la d?lat p?emety, hv?zdy, prun? se propltat kruhy a d?lat dal r?zn gymnastick cviky. Cel vystoupen v?novan jen nm trvalo asi minutu a pak si p?ila pro odm?nu. Pochopiteln? — te? u jsem nezavhal. Za t?ch 10 Rupi jsem slyel tak ndhern Thank you., e na to tak jet? dlouho nezapomenu.
Vy, co u ns k?i?te, jak jste chud... p?ij?te se nejd?v podvat sem, jak vypad chudoba.
Indick kuchyn? a (ne)kultura jdla
Indie pl. Chilli ?i jin velmi pliv ko?en tu dvaj opravdu do veho. I p?estoe to vypad jako zeleninov salt se zlivkou ?i zeleninov om?ka nebo dokonce jako ?ist podmsl (Curd), nenechte se zmst, chilli je prost? ve vem. A to i p?esto, e to podmsl se dajn? dv k jdl?m na zmrn?n plivosti, stejn? tam chilli pro jistotu nasypou. Maj tu r?zn druhy chilli, jedno velmi pouvan je zelen a to jsou sp v?tvi?ky jako tymin. Pizza se tu j tak, e se cel zasype chilli. V mstech s menm vb?rem jdel nepliv jdlo neseenete. Za to co dostanete pln? vude, je vegetarinsk kuchyn?. Veg a non-veg je zde zkladn rozd?len a kdo nem k dispozici oboje, ten zkrachuje. V?tinou se z cedulky zbo nedozvte, co se za nabzenm jdlem skrv, ale vte, jestli je vegetarinsk nebo ne. Kupovan jdla v obalech i balen fastfood jdla maj vdy nlepku s ?ervenou nebo zelenou te?kou, bez nich se to prodvat nesm.
Naprostm zkladem indick kuchyn? je indick chlb, teda — je to sp takov mastn kulat placka. Tento chlb se j s pln? kadm jdlem, nejsp proto, e to je velmi levn t?sto a zasyt to. Seenete ho i vude po ulici, pe?ou ho skoro v kadm pinavm stnku. Sm o sob? nen tak patn (ten hotelov, i ten brn?nsk), ale kdy jsem vid?l, s ?m vm se j, rad?ji bych si ho dal samotn. Dalm naprosto typickm jdlem je Paneer, co je z mho laickho pohledu jakkoliv tekut sm?s nebo majda obsahujc hlavn? ?erstv sr a dal mal kousky n??eho dalho. Je snad tsc druh? paneer?, kad se jmenuje trochu jinak, ale v?tinou krom? sru obsahuje mix r?znch cuket, dn, ?i jinch zelenin a kousk? a celkov? esteticky p?sob tak, jako byste jedli n?co, co u n?kdo jednou sn?dl p?ed vmi. Obrzkama z Goolglu se nenechte zmst, takto toti vypad paneer v restauracch vy t?dy. Jet? mn? estetick je to, e paneer se j rukama, a to tak, e si utrhnete kus indickho chleba, rukou ho namo?te do misky s paneerem a pomoc r?znch hmat? a chvat? se snate tm chlebem uchytit co nejvce t?ch kousk? v t sm?si (jakoby do klet"), kter si pak dte do pusy. dn li?ka nebo vidli?ka. Spole?n ob?d pak kon?, a kdy maj vichni ruce zad?lan snad a po ramena.
Noe se zde u jdla nepouvaj v?bec (ani nejsou k dispozici). V?tina masitch jdel (ku?ec, skopov, telec) m p?vlastek chilli nebo minimln? curry, co znamen, e bych se tomu m?l rad?ji vyhnout, protoe jinak m? druh den rno ?ek nemil p?ekvapen. Obvykle to jsou cel kusy nebo mlet masa polit docela dobrou, ale zatracen? plivou om?kou, co je tu typick p?edkrm.
Abych nebyl jenom kritick, tak nap?klad velmi typick Daal Makhani je mix ?o?ky a fazol, kter se v?tinou j s r (tu zde um ud?lat pln? perfektn?), a kter je tak jedin typick jdlo, co mi zde chutnalo. Mstn raj?ata maj fantastickou chu? a nap?klad cibule je zde tak jemn a dobr, e se d s chut poz?t jako jablko. Dalm celkem dobrm jdlem je Biryani s ku?etem, to ale bv velmi pliv. A op?t se to nej p?borem, ale chlebem.
Indov si ?asto vzjemn? sahaj do jdla. Bran si kousk? jdla od vedle sedcho kolegy — bez zeptn — navc tmto kontaktnm zp?sobem — je zde ?ast. A kdy u jsem u tohoto tmatu — smrkat je zde neslun a zvl? u jdla. Take spole?n ob?d v prci si uvte za hlasitho nechutnho popotahovn vech z??astn?nch. Zvuk bublajcch hlen? je zde normln (i p?i jinch p?leitostech), ale mn? se z toho chce up?mn? blejt. Dobrou chu?, pokud prv? ob?dvte.
Jak je z mho tnu znt, mstn kuchyn? m? proti o?ekvn v?bec nezaujala, sp se mi znechutila. A po pr zkuenostech vm, e je pro m? i docela nebezpe?n :-). V?tina jdel na m? zde p?sob tak, e pokud by do nich nenasypali kilo chilli, z?stanou mdl nebo bez chuti. P?ijde mi osobn?, e velk mnostv chilli je tu zklad kulin?skho "um?n". Indickou kuchyni v mm hotelu jsem u taky zkusil, je to samoz?ejm? vrazn? jin rove?, ale e by m? n?jak jdlo n?jak zvl? zaujalo, to se ?ct ned. Do konce pobytu u z?stvm v?rn jen ovoci, zelenin? a kontinentlh hotelov kuchyni.
Auta, ?idi?i a taxi
Nejtypi?t?j zna?ky, kter potkte na silnicch jsou Maruti Suzuki (to je jedno jmno) a Tata, ty budou mt dohromady tak 50 %, a potom Hyundai. V?tinou jde o mal levn aut?ka bez dn vbavy, avak klimatizaci tu m kad. Zkratka A/C zde znamen Air Cooling, nikoliv Air Condition. To, e klimatizace m?e i topit, by zde nikoho nenapadlo. Modely vech znmch zna?ek zde nepoznte, na indickm trhu se kad model auta jmenuje jinak ne vude jinde ve sv?t?. Narazte zde t?eba na auto, kter se zhadn? jmenuje koda Laura (jde o indickou osekanou Oktvku).
Auta tu jsou ?asto obouchan, i v?. sv?tel a zp?tn zrctka sklopen (pokud u nejsou uraen), protoe se tolik nepouvaj. Veker komunikace mezi ?idi?i zde probh troubenm. Snad polovina aut m zezadu r?zn vzkazy ostatnm ?idi??m — nej?ast?ji Please, don't horn! a nebo Horn please! :-). Snad kad ?idi? tu m v aut? obrzky nebo p?v?ky s hinduistickmi motivy, v?etn? rikk?.
Taxisluba je tu masov? nejpouvan?j dopravou, a to i pro chud vrstvy. Zcela ur?it? vc ne autobusy, a to i p?i zohledn?n po?tu p?epravovench lid. Proto je tu obvykle levn a d se jakkoliv smlouvat (nepo?tm modern oficiln taxiky s tiskrnou p?mo u taxametru). Rikkovi vak m?ete ?ct, e bu? vs tam vezme za 50 Rupek a nebo si jdete hledat jinho. V?tinou to zabere. Auto-rika tu vyjde sice dr ne autobus, ale do takov jedn riki se Ind? vejde t?eba i deset, a to je pak jin cena. Na silnicch vidte tm?? neustle, jak Indov celkem sp?n? bojuj se zkony fyziky a p?epravuj co nejvce lid ?i nkladu na co nejmenm prostoru nebo na co nejmenm vozidle. Tento indick "sport" je pro Evropany opravdu zbava. Nap?klad bicykl-rika pln pytl? zrn a do vky 3,5 metru je to, o ?em mluvm. A naho?e jet? klidn? sed ?lov?k :-).
Indick ivot a americk sen
N?ktermi v?cmi se tu my ze "zpadu" sice dob?e bavme, ale ony maj sv?j smutn d?vod. Indie je extrmn? p?elidn?n zem? a na ulicch je to hodn?, opravdu hodn? znt. Indov v?d, e jsou postradateln — e jejich ivot zvis jen na nich samotnch a e se mus postarat sami o sebe, protoe nikdo to za n? neud?l. Kv?li tomu jsou schopni se p?izp?sobit ?emukoliv, podstoupit cokoliv a vypotit posledn kapku potu pro to, aby si utrhli dal mal kus sv monosti normln? t. V mnoha b?nch situacch, kter sleduji na ulici, je vid?t obrovsk osobn nasazen a sm?livost s nejnim monm a nebo dnm ivotnm komfortem. Stle prakticky fungujc kastovn systm to jen p?itvrzuje. My, rozmazlen ?ech?ci nebo chcete-li Evropan, v?bec nevme, ?eho si mme u ns vit a o co vechno bychom jet? mohli p?ijt.
"merika" (nikoliv USA. nebo tak) je zde jakmsi symbolem nezm?rnho blahobytu a pr?m?rn Ind si mysl, e Ameri?an = z nebe spadl milion?, co jezd v drahm bourku a nemus pracovat. Jestli nejste z Ameriky, to je prvn v?c, na kterou se vs zde ptaj. Jsou tu pravideln naivn pokusy o emigraci s vidinou, e za p?l roku budou z t?chto lid boh?i. Ti, kterm se to poda? (a je jich mlo), pak kon? op?t na ulici — jen v jinm stt?.
(?erpm z nzoru ?lov?ka, co v Indii bydl rok a p?l na ambasd?)
K tomuto příspěvku jsem nepovolil komentáře.
