May 1, 2011

Zkazky z Indie - po p?ti tdnech - o vlet? na Taj Mahal, bezpe?nosti, p?rod? a samot?

Za?n tu bt pekeln? vedro. Tak okolo 38—40 C. B?hem dubna a kv?tna tu toti teploty rostou dost strm? a cca v p?li a koncem kv?tna zde bv a okolo 48 C. Nat?st p?ed t?mito extrmy ute?u, ale jen t?sn?.

Vrindavan, Mathura, Agra a Taj Mahal

Bylo u del dobu v plnu, e se s mm indickm teamem n?kter vkend sebereme a pojedeme se podvat na Taj Mahal. To nastalo p?esn? v p?li mho pobytu. A abych tam nebyl "sm", vzali jsme s sebou i Honzu z ambasdy. Brzo rno ns kluci p?ed hotelem vyzvedli s p?knm vanem Mahindra Xylo (mimochodem super auto) a vyrazili jsme. Agra, kde je Taj Mahal, je asi 250 km daleko, co je "za humny", a jeliko se jede p?es dal dv? vznamn msta, m?li jsme v plnu se zastavit i tam. Brzk odjezd nm ale nebyl moc platn, protoe i tak jsme na dlnici uvzli v zcp? (kterou jsme ?ste?n? objd?li polem :-)). Indick dlnice nevypad jinak ne jakkoliv jin silnice v Indii. Stejn? v n jsou dry nebo rozsypan cihly, stejn? tak na nich potkte jen tak se prochzejc krvu (a dokonce drze v protism?ru). Jedin rozdl je v tom, e na dlnici platte mto. 80 km/h je zde prvn kosmick rychlost, doshnete j mlokdy, a p?i 100 km/h u se Ind-?idi? ct velmi pyn?. Cestou jsme se zastavili v "motorestu", ktermu se tu ?k Dhaba, a p?ipomn sp n?jak zem?d?lsk staven se stoly uvnit?. J byl ale z hotelu vybaven "bal?kovou" sndan, kter svm objemem mohla nasytit cel auto na cel den, co u ostatnch budilo sm?v na tv?i na m?j ?et. Poprv v ivot? jsem vid?l rov pole, kter se rozkldala podl tm?? cel cesty do nekone?n dlky.

P?ijeli jsme do Vrindavanu, co je mali?k m?sto s atmosfrou indickho venkova, kter m velk nboensk vznam, nebo? Lord Krishna zde dajn? trvil sv mld. zk, pran a rozbit cesty, jet? u uli?ky po stranch s otev?enmi kanlovmi laby se smradlavou vodou a ohromn mnostv Ind? d?l z pr?chodu vesnic adrenalinov kontaktn sport, protoe p?ipomn sp opout?n arelu rockovho festivalu po dohrn posledn kapely. Situace se jet? vyost?, kdy si po stranch sedc d?dulov a bby vimnou, e prochz "boh?", ur?it? Ameri?an, a za?nou vs chytat a blokovat, abyste jim n?co p?ihodili.

Doli jsme p?ed jakousi stavbu, kter z venku nep?ipomnala ani chrm, nato pak vznamn chrm, dali boty do schovy a za?ali se p?es davy tla?it dovnit?. Uvnit? chrmu prv? probhal vznamn ob?ad, ktermu se ?k Pooja. Abych pravdu ?ek, nebyl jsem z toho moc moudr, ale bylo to ohromn? p?sobiv a adrenalinov, protoe ty jednotn? k?i?c a hu?c davy ?lov?ka rozvibruj a zrychl tep. M?li jsme sraz venku p?ed chrmem, kde jsme se seli vichni kompletn – a na Honz?v sluebn mobil. Mezitm ho hbit ikovn ruka sta?ila i vypnout, co byla nejsp jej sm?la, protoe jinak by se dozv?d?la, jakou odm?nu by Honza "vypsal" za svoji SIMku.

Po prodrn se ulicemi zp?t k parkoviti jsme veli p?mo do pouli?n bitky dvou skupin Ind?, kter se ?ezaly d?ev?nmi holemi hlava nehlava, dokud nep?ijela policie a nepozatkala je. dajn? lo o konkuren?n melu majitele naeho parkovit? a toho, co m?l parkovit? p?es cestu naproti.

Dal zastvkou byla Mathura, tady se pr Lord Krishna p?mo narodil. A na tento fakt celkov? ni?m zvltn m?sto (pominu-li, e v Indii je zvltn upln? vechno). Do chrmu jsem bohuel neel, protoe podmnkou bylo vzdt se fotovbavy i mobilu do celkem pochybn schovy, tak jsme si s Honzou sedli s mstnmi Baba a po?kali ne se ostatn vrt.

Do okol 3 km od Taj Mahalu auta v?bec nesm. Indov zjistili, e jim ten Taj Mahal z toho indickho smogu a emis trochu loutne – nedivm se mu :-). Zaparkujete n?kde na zchytnm parkoviti a zbytek bu? dojdete p?ky, v elektromobilu, na koni, slonu, velbloudu, lam?, a podle toho, jakm zp?sobem se ns ten zprost?edkovatel snail ukecat, tak by snad sehnal i ps sp?een nebo osedlanho Archeopteryxe. B?hem tto cesty se z vs sna pouli?n prodejci servat kadou Rupii za vemon superk?ovit suvenry s Taj Mahalem. V?tinou jsou to mal d?ti, nad jejich asertivitou, rtorikou a ost?lenmi obchodnmi taktikami jenom asnete.

O vstupnm na pamtky jsem se zapomn?l zmnit ji d?ve. Dvoj ceny tady plat i oficiln?. Jste-li cizinec, v?tinou vs vstup vyjde na deseti a padestinsobek ceny pro Indy. U Taj Mahalu to byl 75nsobek. Indov 10,—, cizinci 750,— Rupi. Snad nemusm p?ipomnat, e u pokladen byly stovky lid ve front?. Honza to vy?eil po ?esku a el p?mo k pokladn?, kde vzal lstky pro vechny.

U p?ed pr?chodem vstupn brny ctte, e se schyluje k n??emu velkmu. Taj Mahal je ohromn, bud respekt i as a je fotogenick. Neubrnte se opakovat milionkrt vid?nou a stle stejnou fotografii a po?d ma?kte spou? fo?ku. Drah vstup m pro cizince jednu vhodu a to, e dostanete nvleky a nemuste sv boty dvat na 3 hodiny do schovy a pak lapat po rozhavenm kameni bos. Na 3 hodiny proto, e p?iblin? tak dlouho vm bude trvat, ne vystojte frontu do hrobky. Fronta se thne od postrannch meit, po schodech nahoru na hrobku, pak dokola po celm obvodu Taj Mahalu a pak teprve dovnit?. Jestli se ptte, jaktoe jsou Indov najednou takov spo?dan a stoj extrmn? dlouhou frontu jeden za druhm, tak je to proto, e p?esn? po tto trajektorii se thne 50 cm irok koberec poloen na tom od slunce havm kameni a lapat jinam se nevyplat. A taky proto, e ozbrojen str Taj Mahalu m samopaly :-). To ?ei s nvleky maj vhodu, mohou se prochzet po okol hrobky kdekoliv, d?lat si fotky a a jejich indick skupina vystoj frontu, tak se k nim p?ipoj :-). Ku p?ekvapen je vnit?ek Taj Mahalu docela mal.

Cestou zptky jsme to vzali p?es dal Dhabu, kde jsem u neodolal a dal si sv jedin oblben Daal Makhani. Stalo se tam, e vypadl proud, co je sice v Indii normln, ale na indickm venkov? to znamen opravdovou absolutn tmu. Zvl? efektn, kdy se to stane b?hem toho, co bloudte po u tak straidelnm a spletitm dvo?e a hledte WC. V tu chvli se mi dostavil takov straideln, ale p?itom zrove? euforick pocit, e te? jsem opravdu n?kde uprost?ed divo?iny. Chvli trvalo, ne obsluha nala kliku od historickho jednovlcovho genertoru, kter m?la za domem p?ipraven. Na pln aludek pr piv do auta. Nakoupili jsme je na trnici, kde byla op?t vude pln tma. ?ei po t?ech, Indov jen jedno a sta?ilo to, aby byli na krupici.

Elekt?ina, voda, telefonovn a pokryt st?

Jak u jsem zmnil v p?edchozm textu, s elekt?inou to tu nen dn slva. Vpadky elekt?iny jsou na naprostm dennm po?dku, a to i v hotelu, v IBM, vude. Vechny modern?j budovy maj genertory, ale stejn? se to bez pr okamik? tmy neobejde. Na venkov? pr bv elekt?ina dostupn jen 12 hodin denn?, n?kdy i mn?. ?asto se tu svt plynem. Podobn to je s vodou, ale v lepch objektech vpadky dodvky vody asi nezpozorujete.

Voda je tu pro Evropany siln? zdravotn? zvadn a zvyknout si pr asi ani nejde. K po?dnmu "pr?seru" sta? jen mal kontakt s touto vodou. Muste si neustle hldat, jestli vm nhodou do shaku nep?idvaj led nebo ?m jsou umyt raj?ata apod. V lepch hotelech nebo modernch budovch je voda vdycky dob?e filtrovan, take to nen takov problm, ale pt se i tak siln? nedoporu?uje. Na ambasd? vak li jet? o n?co dl a k mechanickm a uhlkovm filtr?m p?idali jet? revezn osmzu, take v jejich vod? m?ete t?eba chovat a mnoit ?ichavce nebo skalry :-).

Telefonnch opertor? je tu mnoho a pokryt signlem je zde absolutn. Neustle vak bojujete s vpadky st?, ?asto se dovolte a na pot?et apod. Vae ?slo je neustle bombardovno spamy p?es SMS, denn? chod deset a destky r?znch otravnch nabdek, a to i p?mo na displej a nebo i schovan jako "service message". Ob?as volaj r?zn automatick hlasov nabdky apod. M? to vyt?, ale Ind?m to nevad. Cena voln nebo SMS se zde limitn? bl nule, je to skoro zadarmo. Pro p?klad – minuta mezinrodnho hovoru zde stoj 5 Rupi. To je 1,90 K?.

V?bec Indov maj k telefonovn zvltn vztah. Oni prost? po?d telefonuj. Po?d a po?d. e to je d?sledek nzk ceny – ano, mon jo, ale oni stle telefonuj i v situacch, kdy je to nevhodn nebo neslun. Neexistuje situace, kdy nep?ijmou hovor. Je to zvl? stresujc v prci, kdy vysv?tluju n?jak tma a kad 3 minuty n?komu zvon mobil, kter samoz?ejm? hned zvedne a za?ne se vybavovat. Neomluv se, neodejde pry?, prost? normlka (asi stejn? normln jako neustle popotahovn). Za t?i minuty zvon zase n?komu jinmu. A tak dokola. Zvl? pro m?, kdy telefony sp nesnm, to je souboj s nervy. M?j ?idi? m jen za cestu z IBM do hotelu okolo destky hovor? i vc a to mu ob?as zvon i oba telefony sou?asn?. Na silnicch vidte, e kad ?idi? stle telefonuje. A handsfree tady pan?lsk vesnice.

Bezpe?nost na ulicch

Neznm dn statistiky tkajc se kriminality na indickch ulicch, ale prozatm vude tam, kudy jsem chodil, se mi indick ulice jev jako relativn? bezpe?n a z hlediska kriminality bezproblmov. Nevid?l jsem ani neslyel, e by n?kdo n?koho obt?oval nebo se n?jak agresivn? projevoval. Na druhou stranu – vude tu jsou policajti, ozbrojen ochranky, kad restaurace, lep obchod nebo obchodn centrum tu m security check i rentgen a u kadho bankomatu sed ?lov?k v uniform?, co m minimln? brokovnici. Rozhldnete-li se z jednoho msta okolo, uvidte alespo? 5 lid dohlejcch na bezpe?nost (mluvm o Dill). T?ko ?ct, jestli je to p??ina nebo d?sledek, ale j, na toto obvykle paranoidn ?lov?k, se tu ctm celkem neohroen?.

Indick ulice jsou nebezpe?n z pln? jinho pohledu. Na kadch 10 metrech na vs ?h n?jak nebezpe?n past v podob? hlubok dry, ostrho tr?cho kusu kovu nebo ostr hrany, r?znch viscch i tr?cch drt?, rozbitch chodnk?, vysypanch kamen, nebo odkrytho kanlu, labu a podobn?. Muste dvat bacha doslova na kad krok a koukat do vech stran, co se k vm zrovna bl. Z n?kterch v?c, kter vidm na ulici, mi jde mrz po zdech. Co vc, takov nezakryt kanlov laby s ostrmi kovovmi okraji jsou nejen hrozn? nebezpe?n, ale v p?pad? razu s extrmn? velkm infek?nm rizikem. A jsou tu vude. V tomto ohledu jsou Indov hrozn? nezodpov?dn. A je to vid?t i p?i tom, kdy zde n?kdo p?en nebo manipuluje s n?jakm "nebezpe?n nkladem" nap?. trubky, plechy, prkna – cokoliv dlouhho, ostrho, t?kho. Absolutn? ho nezajm, e jsou okolo lidi. Kdy prochzte, muste p?edpovdat cokoliv. V tomto pohledu nebylo Ind?m moc rozumu dno.

Dalm aspektem je sp komfort nebo chcete-li "soukrom" na indick ulici. Indov vs toti ?asto nenechaj na pokoji. Neustle budte jejich pozornost, sna se vs zastavit a kladou vm ?adu otzek. Nejsou nep?telt, n?kdy vm cht?j poradit, ale ?asto proti va v?li, take je to docela otravn.

P?roda u zde dvno zem?ela

Podobn? lhostejn vztah maj Indov k p?rod?. A lhostejn je mon dost slab slovo. Z toho, co zde ob?as vidte, spadne brada i nejradikln?jmu anti-ekologovi. Kam se ohldnete, vude vidte odpadky, hnijc odpadky a zase odpadky. A v?bec nevad, e jste v centru velkom?sta. Odpadkov koe tu tm?? nejsou: vechno se jednodue hz na zem, kdy to jde, tak zadupe, nebo n?kam shrabe na stranu, kde to pr dn? a tdn? hnije a smrd. Krvy se tu podle m? u dvno musely nau?it trvit igelitov pytlky. A je toho odpadu dostatek, tak se to jednoho krsnho ve?era zapl a nech sho?et. V centru m?sta to ctte max prkrt tdn?, ale jak vyjedete na kraj nebo za m?sto, obvykle kad ve?er autem "zaplujete" do n?kolikakilometrovho ?ernho smradlavho mraku, kter je pln? vude, a kadou chvli vidte n?kde ho?et hromadu. Ned se v tom dchat a krbe z toho v krku a tpou o?i.

Je to obvykl scn?: V poledne, kdy za?nm, tak v Noid? smrd hnijc odpadky, kdy ve?er kon?m, tak ho?c odpadky a cel Noida ?i okrajov ?sti Dill jsou zahaleny do pinavho ?ernho mraku. Na nevyuitch travnatch plochch u jsou odpadky zarostl ?i zasypan do p?dy u del dobu. V pr?myslovch znch ?asto vidte velk oblasti naprosto zdevastovan krajiny – mrtv krajiny.

P?roda tady trp a pl?e. Mon n?co jako "p?roda" zde mstn jazyky ani neznaj, aby takovou v?c byli Indov schopni pojmenovat a p?emlet o prost?ed, ve kterm ij. Vichni ekoaktivist by se m?li podvat nejd?v do Indie, a? v?d, jak vypad opravdov devastovn p?rody, ne za?nou v Evrop? protestovat proti kokotinm, kter nae p?roda snad ani nezaregistruje, jak jsou malichern. Citoval bych zde Honzu, kter k tomu ?kal: Kdy jsem byl naposled v ?echch a byli jsme s pan v lese, vid?l jsem tam na zemi leet jednu PETku – mn? se tam normln? lbila.

Souboj se samotou a s kontrasty

6 tdn? je zatracen? dlouh doba na to, e jste tady na vechny ivotn situace sami, bez monosti cokoliv osobn? s n?km sdlet. Ob?as mi to u leze na mozek. Chyb mi tu osobn sociln kontakty, zbava, komunikace i takov denn drobnosti, kter m ?lov?k spojen s domovem, a tak nap?. monost jen tak spontnn? vyrazit n?kam, kde to znm. ?lov?k tu mus bt neustle v pozoru, akceptovat stereotyp, protoe jinch monost moc nen, a kamkoliv se vyd, tak po?tat s tm, e do toho jde zase sm. A i p?es tu velkou postel na hotelu tu nen opravdov odpo?inek, u kterho se d i psychicky vypnout.

Na druhou stranu mm zas spoustu ?asu na p?emlen, na sebereflexi, na odpov?di na r?zn otzky pro? nebo jak dl, a podobn?. A Indie je v n?kterch v?cech studnice inspirace.

Sta? jedin cesta z prce p?es cel m?sto do hotelu, aby ?lov?k zahldl mnoho rozdl? – mnoho rovn lidskho it nebo sp p?evn, mnoho pny, bdy, nep?jemnost a mnoho naprosto neuv??itelnch situac, kter si ve svm ivot? neum ani p?edstavit. Po vystoupen z auta o tom stihne tak 2 minuty p?emlet, pak projde rentgenovou branou a octne se v pln? odlinm sv?t?, kde se leskne k?i?l, von maso z hotelovho bufetu a ?ek ho ?erstv? ustlan postel a sloen prdlo, kter p?ed tm jen tak pohodil na pokoji. A p?esn? v tento moment mte o ?em p?emlet. Solidarita? Pohrdn? Sv?dom? Znechucen? Stud? Fakt nevm.


K tomuto příspěvku jsem nepovolil komentáře.