May 1, 2011
Zkazky z Indie - po p?ti tdnech - o vlet? na Taj Mahal, bezpe?nosti, p?rod? a samot?
Za?n tu bt pekeln? vedro. Tak okolo 38—40 C. B?hem dubna a kv?tna tu toti teploty rostou dost strm? a cca v p?li a koncem kv?tna zde bv a okolo 48 C. Nat?st p?ed t?mito extrmy ute?u, ale jen t?sn?.
Vrindavan, Mathura, Agra a Taj Mahal
Bylo u del dobu v plnu, e se s mm indickm teamem n?kter vkend sebereme a pojedeme se podvat na Taj Mahal. To nastalo p?esn? v p?li mho pobytu. A abych tam nebyl "sm", vzali jsme s sebou i Honzu z ambasdy. Brzo rno ns kluci p?ed hotelem vyzvedli s p?knm vanem Mahindra Xylo (mimochodem super auto) a vyrazili jsme. Agra, kde je Taj Mahal, je asi 250 km daleko, co je "za humny", a jeliko se jede p?es dal dv? vznamn msta, m?li jsme v plnu se zastavit i tam. Brzk odjezd nm ale nebyl moc platn, protoe i tak jsme na dlnici uvzli v zcp? (kterou jsme ?ste?n? objd?li polem :-)). Indick dlnice nevypad jinak ne jakkoliv jin silnice v Indii. Stejn? v n jsou dry nebo rozsypan cihly, stejn? tak na nich potkte jen tak se prochzejc krvu (a dokonce drze v protism?ru). Jedin rozdl je v tom, e na dlnici platte mto. 80 km/h je zde prvn kosmick rychlost, doshnete j mlokdy, a p?i 100 km/h u se Ind-?idi? ct velmi pyn?. Cestou jsme se zastavili v "motorestu", ktermu se tu ?k Dhaba, a p?ipomn sp n?jak zem?d?lsk staven se stoly uvnit?. J byl ale z hotelu vybaven "bal?kovou" sndan, kter svm objemem mohla nasytit cel auto na cel den, co u ostatnch budilo sm?v na tv?i na m?j ?et. Poprv v ivot? jsem vid?l rov pole, kter se rozkldala podl tm?? cel cesty do nekone?n dlky.
P?ijeli jsme do Vrindavanu, co je mali?k m?sto s atmosfrou indickho venkova, kter m velk nboensk vznam, nebo? Lord Krishna zde dajn? trvil sv mld. zk, pran a rozbit cesty, jet? u uli?ky po stranch s otev?enmi kanlovmi laby se smradlavou vodou a ohromn mnostv Ind? d?l z pr?chodu vesnic adrenalinov kontaktn sport, protoe p?ipomn sp opout?n arelu rockovho festivalu po dohrn posledn kapely. Situace se jet? vyost?, kdy si po stranch sedc d?dulov a bby vimnou, e prochz "boh?", ur?it? Ameri?an, a za?nou vs chytat a blokovat, abyste jim n?co p?ihodili.
Doli jsme p?ed jakousi stavbu, kter z venku nep?ipomnala ani chrm, nato pak vznamn chrm, dali boty do schovy a za?ali se p?es davy tla?it dovnit?. Uvnit? chrmu prv? probhal vznamn ob?ad, ktermu se ?k Pooja. Abych pravdu ?ek, nebyl jsem z toho moc moudr, ale bylo to ohromn? p?sobiv a adrenalinov, protoe ty jednotn? k?i?c a hu?c davy ?lov?ka rozvibruj a zrychl tep. M?li jsme sraz venku p?ed chrmem, kde jsme se seli vichni kompletn – a na Honz?v sluebn mobil. Mezitm ho hbit ikovn ruka sta?ila i vypnout, co byla nejsp jej sm?la, protoe jinak by se dozv?d?la, jakou odm?nu by Honza "vypsal" za svoji SIMku.
Po prodrn se ulicemi zp?t k parkoviti jsme veli p?mo do pouli?n bitky dvou skupin Ind?, kter se ?ezaly d?ev?nmi holemi hlava nehlava, dokud nep?ijela policie a nepozatkala je. dajn? lo o konkuren?n melu majitele naeho parkovit? a toho, co m?l parkovit? p?es cestu naproti.
Dal zastvkou byla Mathura, tady se pr Lord Krishna p?mo narodil. A na tento fakt celkov? ni?m zvltn m?sto (pominu-li, e v Indii je zvltn upln? vechno). Do chrmu jsem bohuel neel, protoe podmnkou bylo vzdt se fotovbavy i mobilu do celkem pochybn schovy, tak jsme si s Honzou sedli s mstnmi Baba a po?kali ne se ostatn vrt.
Do okol 3 km od Taj Mahalu auta v?bec nesm. Indov zjistili, e jim ten Taj Mahal z toho indickho smogu a emis trochu loutne – nedivm se mu :-). Zaparkujete n?kde na zchytnm parkoviti a zbytek bu? dojdete p?ky, v elektromobilu, na koni, slonu, velbloudu, lam?, a podle toho, jakm zp?sobem se ns ten zprost?edkovatel snail ukecat, tak by snad sehnal i ps sp?een nebo osedlanho Archeopteryxe. B?hem tto cesty se z vs sna pouli?n prodejci servat kadou Rupii za vemon superk?ovit suvenry s Taj Mahalem. V?tinou jsou to mal d?ti, nad jejich asertivitou, rtorikou a ost?lenmi obchodnmi taktikami jenom asnete.
O vstupnm na pamtky jsem se zapomn?l zmnit ji d?ve. Dvoj ceny tady plat i oficiln?. Jste-li cizinec, v?tinou vs vstup vyjde na deseti a padestinsobek ceny pro Indy. U Taj Mahalu to byl 75nsobek. Indov 10,—, cizinci 750,— Rupi. Snad nemusm p?ipomnat, e u pokladen byly stovky lid ve front?. Honza to vy?eil po ?esku a el p?mo k pokladn?, kde vzal lstky pro vechny.
U p?ed pr?chodem vstupn brny ctte, e se schyluje k n??emu velkmu. Taj Mahal je ohromn, bud respekt i as a je fotogenick. Neubrnte se opakovat milionkrt vid?nou a stle stejnou fotografii a po?d ma?kte spou? fo?ku. Drah vstup m pro cizince jednu vhodu a to, e dostanete nvleky a nemuste sv boty dvat na 3 hodiny do schovy a pak lapat po rozhavenm kameni bos. Na 3 hodiny proto, e p?iblin? tak dlouho vm bude trvat, ne vystojte frontu do hrobky. Fronta se thne od postrannch meit, po schodech nahoru na hrobku, pak dokola po celm obvodu Taj Mahalu a pak teprve dovnit?. Jestli se ptte, jaktoe jsou Indov najednou takov spo?dan a stoj extrmn? dlouhou frontu jeden za druhm, tak je to proto, e p?esn? po tto trajektorii se thne 50 cm irok koberec poloen na tom od slunce havm kameni a lapat jinam se nevyplat. A taky proto, e ozbrojen str Taj Mahalu m samopaly :-). To ?ei s nvleky maj vhodu, mohou se prochzet po okol hrobky kdekoliv, d?lat si fotky a a jejich indick skupina vystoj frontu, tak se k nim p?ipoj :-). Ku p?ekvapen je vnit?ek Taj Mahalu docela mal.
Cestou zptky jsme to vzali p?es dal Dhabu, kde jsem u neodolal a dal si sv jedin oblben Daal Makhani. Stalo se tam, e vypadl proud, co je sice v Indii normln, ale na indickm venkov? to znamen opravdovou absolutn tmu. Zvl? efektn, kdy se to stane b?hem toho, co bloudte po u tak straidelnm a spletitm dvo?e a hledte WC. V tu chvli se mi dostavil takov straideln, ale p?itom zrove? euforick pocit, e te? jsem opravdu n?kde uprost?ed divo?iny. Chvli trvalo, ne obsluha nala kliku od historickho jednovlcovho genertoru, kter m?la za domem p?ipraven. Na pln aludek pr piv do auta. Nakoupili jsme je na trnici, kde byla op?t vude pln tma. ?ei po t?ech, Indov jen jedno a sta?ilo to, aby byli na krupici.
Elekt?ina, voda, telefonovn a pokryt st?
Jak u jsem zmnil v p?edchozm textu, s elekt?inou to tu nen dn slva. Vpadky elekt?iny jsou na naprostm dennm po?dku, a to i v hotelu, v IBM, vude. Vechny modern?j budovy maj genertory, ale stejn? se to bez pr okamik? tmy neobejde. Na venkov? pr bv elekt?ina dostupn jen 12 hodin denn?, n?kdy i mn?. ?asto se tu svt plynem. Podobn to je s vodou, ale v lepch objektech vpadky dodvky vody asi nezpozorujete.
Voda je tu pro Evropany siln? zdravotn? zvadn a zvyknout si pr asi ani nejde. K po?dnmu "pr?seru" sta? jen mal kontakt s touto vodou. Muste si neustle hldat, jestli vm nhodou do shaku nep?idvaj led nebo ?m jsou umyt raj?ata apod. V lepch hotelech nebo modernch budovch je voda vdycky dob?e filtrovan, take to nen takov problm, ale pt se i tak siln? nedoporu?uje. Na ambasd? vak li jet? o n?co dl a k mechanickm a uhlkovm filtr?m p?idali jet? revezn osmzu, take v jejich vod? m?ete t?eba chovat a mnoit ?ichavce nebo skalry :-).
Telefonnch opertor? je tu mnoho a pokryt signlem je zde absolutn. Neustle vak bojujete s vpadky st?, ?asto se dovolte a na pot?et apod. Vae ?slo je neustle bombardovno spamy p?es SMS, denn? chod deset a destky r?znch otravnch nabdek, a to i p?mo na displej a nebo i schovan jako "service message". Ob?as volaj r?zn automatick hlasov nabdky apod. M? to vyt?, ale Ind?m to nevad. Cena voln nebo SMS se zde limitn? bl nule, je to skoro zadarmo. Pro p?klad – minuta mezinrodnho hovoru zde stoj 5 Rupi. To je 1,90 K?.
V?bec Indov maj k telefonovn zvltn vztah. Oni prost? po?d telefonuj. Po?d a po?d. e to je d?sledek nzk ceny – ano, mon jo, ale oni stle telefonuj i v situacch, kdy je to nevhodn nebo neslun. Neexistuje situace, kdy nep?ijmou hovor. Je to zvl? stresujc v prci, kdy vysv?tluju n?jak tma a kad 3 minuty n?komu zvon mobil, kter samoz?ejm? hned zvedne a za?ne se vybavovat. Neomluv se, neodejde pry?, prost? normlka (asi stejn? normln jako neustle popotahovn). Za t?i minuty zvon zase n?komu jinmu. A tak dokola. Zvl? pro m?, kdy telefony sp nesnm, to je souboj s nervy. M?j ?idi? m jen za cestu z IBM do hotelu okolo destky hovor? i vc a to mu ob?as zvon i oba telefony sou?asn?. Na silnicch vidte, e kad ?idi? stle telefonuje. A handsfree tady pan?lsk vesnice.
Bezpe?nost na ulicch
Neznm dn statistiky tkajc se kriminality na indickch ulicch, ale prozatm vude tam, kudy jsem chodil, se mi indick ulice jev jako relativn? bezpe?n a z hlediska kriminality bezproblmov. Nevid?l jsem ani neslyel, e by n?kdo n?koho obt?oval nebo se n?jak agresivn? projevoval. Na druhou stranu – vude tu jsou policajti, ozbrojen ochranky, kad restaurace, lep obchod nebo obchodn centrum tu m security check i rentgen a u kadho bankomatu sed ?lov?k v uniform?, co m minimln? brokovnici. Rozhldnete-li se z jednoho msta okolo, uvidte alespo? 5 lid dohlejcch na bezpe?nost (mluvm o Dill). T?ko ?ct, jestli je to p??ina nebo d?sledek, ale j, na toto obvykle paranoidn ?lov?k, se tu ctm celkem neohroen?.
Indick ulice jsou nebezpe?n z pln? jinho pohledu. Na kadch 10 metrech na vs ?h n?jak nebezpe?n past v podob? hlubok dry, ostrho tr?cho kusu kovu nebo ostr hrany, r?znch viscch i tr?cch drt?, rozbitch chodnk?, vysypanch kamen, nebo odkrytho kanlu, labu a podobn?. Muste dvat bacha doslova na kad krok a koukat do vech stran, co se k vm zrovna bl. Z n?kterch v?c, kter vidm na ulici, mi jde mrz po zdech. Co vc, takov nezakryt kanlov laby s ostrmi kovovmi okraji jsou nejen hrozn? nebezpe?n, ale v p?pad? razu s extrmn? velkm infek?nm rizikem. A jsou tu vude. V tomto ohledu jsou Indov hrozn? nezodpov?dn. A je to vid?t i p?i tom, kdy zde n?kdo p?en nebo manipuluje s n?jakm "nebezpe?n nkladem" nap?. trubky, plechy, prkna – cokoliv dlouhho, ostrho, t?kho. Absolutn? ho nezajm, e jsou okolo lidi. Kdy prochzte, muste p?edpovdat cokoliv. V tomto pohledu nebylo Ind?m moc rozumu dno.
Dalm aspektem je sp komfort nebo chcete-li "soukrom" na indick ulici. Indov vs toti ?asto nenechaj na pokoji. Neustle budte jejich pozornost, sna se vs zastavit a kladou vm ?adu otzek. Nejsou nep?telt, n?kdy vm cht?j poradit, ale ?asto proti va v?li, take je to docela otravn.
P?roda u zde dvno zem?ela
Podobn? lhostejn vztah maj Indov k p?rod?. A lhostejn je mon dost slab slovo. Z toho, co zde ob?as vidte, spadne brada i nejradikln?jmu anti-ekologovi. Kam se ohldnete, vude vidte odpadky, hnijc odpadky a zase odpadky. A v?bec nevad, e jste v centru velkom?sta. Odpadkov koe tu tm?? nejsou: vechno se jednodue hz na zem, kdy to jde, tak zadupe, nebo n?kam shrabe na stranu, kde to pr dn? a tdn? hnije a smrd. Krvy se tu podle m? u dvno musely nau?it trvit igelitov pytlky. A je toho odpadu dostatek, tak se to jednoho krsnho ve?era zapl a nech sho?et. V centru m?sta to ctte max prkrt tdn?, ale jak vyjedete na kraj nebo za m?sto, obvykle kad ve?er autem "zaplujete" do n?kolikakilometrovho ?ernho smradlavho mraku, kter je pln? vude, a kadou chvli vidte n?kde ho?et hromadu. Ned se v tom dchat a krbe z toho v krku a tpou o?i.
Je to obvykl scn?: V poledne, kdy za?nm, tak v Noid? smrd hnijc odpadky, kdy ve?er kon?m, tak ho?c odpadky a cel Noida ?i okrajov ?sti Dill jsou zahaleny do pinavho ?ernho mraku. Na nevyuitch travnatch plochch u jsou odpadky zarostl ?i zasypan do p?dy u del dobu. V pr?myslovch znch ?asto vidte velk oblasti naprosto zdevastovan krajiny – mrtv krajiny.
P?roda tady trp a pl?e. Mon n?co jako "p?roda" zde mstn jazyky ani neznaj, aby takovou v?c byli Indov schopni pojmenovat a p?emlet o prost?ed, ve kterm ij. Vichni ekoaktivist by se m?li podvat nejd?v do Indie, a? v?d, jak vypad opravdov devastovn p?rody, ne za?nou v Evrop? protestovat proti kokotinm, kter nae p?roda snad ani nezaregistruje, jak jsou malichern. Citoval bych zde Honzu, kter k tomu ?kal: Kdy jsem byl naposled v ?echch a byli jsme s pan v lese, vid?l jsem tam na zemi leet jednu PETku – mn? se tam normln? lbila.
Souboj se samotou a s kontrasty
6 tdn? je zatracen? dlouh doba na to, e jste tady na vechny ivotn situace sami, bez monosti cokoliv osobn? s n?km sdlet. Ob?as mi to u leze na mozek. Chyb mi tu osobn sociln kontakty, zbava, komunikace i takov denn drobnosti, kter m ?lov?k spojen s domovem, a tak nap?. monost jen tak spontnn? vyrazit n?kam, kde to znm. ?lov?k tu mus bt neustle v pozoru, akceptovat stereotyp, protoe jinch monost moc nen, a kamkoliv se vyd, tak po?tat s tm, e do toho jde zase sm. A i p?es tu velkou postel na hotelu tu nen opravdov odpo?inek, u kterho se d i psychicky vypnout.
Na druhou stranu mm zas spoustu ?asu na p?emlen, na sebereflexi, na odpov?di na r?zn otzky pro? nebo jak dl, a podobn?. A Indie je v n?kterch v?cech studnice inspirace.
Sta? jedin cesta z prce p?es cel m?sto do hotelu, aby ?lov?k zahldl mnoho rozdl? – mnoho rovn lidskho it nebo sp p?evn, mnoho pny, bdy, nep?jemnost a mnoho naprosto neuv??itelnch situac, kter si ve svm ivot? neum ani p?edstavit. Po vystoupen z auta o tom stihne tak 2 minuty p?emlet, pak projde rentgenovou branou a octne se v pln? odlinm sv?t?, kde se leskne k?i?l, von maso z hotelovho bufetu a ?ek ho ?erstv? ustlan postel a sloen prdlo, kter p?ed tm jen tak pohodil na pokoji. A p?esn? v tento moment mte o ?em p?emlet. Solidarita? Pohrdn? Sv?dom? Znechucen? Stud? Fakt nevm.
April 18, 2011
Zkazky z Indie - druh a t?et tden - kone?n? ve m?st?
Vkendy — jedin monost se n?kam podvat
Prvn vkend jsem se snail trochu porozhldnout po okol hotelu, konkrtn? na Connaught Place. Dost nesm?le; byl jsem stle jet? okovn tou drastickou zm?nou prost?ed a nem?l jsem ani odvahu sednout do t pochybn auto-riki, abych se n?kam dostal. Ani nevm, jestli jsem n?co zajmavho vid?l, protoe courn jen tak osamot? po zcela neznmm m?st? bylo natolik nudn, e jsem byl umo?en k naprostmu nezjmu o cokoliv okolo m?. V tomto rozpoloen jsem ani nem?l chu? vzt fo?k do ruky, a navc jsem ani nem?l tuen, co to m?e na indick ulici vyvolat za konflikt.
B?hem druhho tdne m? p?epadla sociln krize z t neustl izolovanosti a za?al jsem ptrat, jestli nhodou v Dill nenajdu n?jakho ?echa, kter by m? tu trochu provedl nebo alespo? se mnou nezael na pivo. t?st te? stlo na m stran?, protoe jsem nael chlpka, co v Dill ije necel rok a p?l, je tu pracovn? a navc se zajm o r?zn orientln kultury. A jako bonus — bydl p?mo na ?esko-slovensk ambasd?.
Druh vkend tedy vypadal pln? jinak. Honza m? vyzvedl p?ed hotelem a jeli jsme na vlakov ndra, kde mi ukzal, kde a jak si koupit lstek jako zahrani?n turista (ti zde cestuj v jinm "reimu"). Hned na to jsme li na Paharganj, co je ulice starho Dill a zrove? mstn trit?. Z tto ulice jsou ty fotky polorozbo?ench dom?. Honza, shodou okolnost fotograf, mi ukzal, e fotit na indick ulici je opravdu ten nejmen problm. Sp ne uraen jsou Indov pyn, e si je chci vyfotit, a ob?as i zapzuj. li jsme do dajn? "bezpe?n" restaurace na st?echu jednoho hotelu, kde jsem si dal Mango Lassi, kter si s oblibou d?lm doma, a tak jsem mohl vyzkouet, jak m tedy opravdu chutnat. Odsud jsme li u do Birla Mandir, hinduistickho chrmu a do jeho zahrad. Odtud na Sarojini, co je dajn? nejd?leit?j market v Dill. Sortiment jsem zatm jenom pozoroval, take jsem se k dnm nkup?m neuchlil, ale zato jsem si dal dva poctiv dusy z prv? vyma?kanho ovoce, a ty byly luxusn.
Honza m?l dal vyhldlou "bezpe?nou" restauraci, kam m? vzal, aby mi ukzal maximum z nejtypi?t?j indick kuchyn?. Objednal pln st?l tal?? s ruznmi vce ?i mn? zajmavmi jdly. Prakticky jsem od v?tiny jenom ochutnal. Vzali jsme to pak p?es obchod s pivem a zam?ili rovnou na ambasdu.
?esko-slovensk ambasda je spojen do jednoho objektu (tedy sp nebyla rozd?lena). Za tou vysokou zd jsou zahrady s anglickm trvnkem, dv? ?ady p?knch apartmn?, tenisov a volejbalov h?it?, bazn, a chod tam pvi. Krsn a klidn msto, apartmnov byty velk, prostorn a modern? vybaven. Jen perli?ka: dajn? p?i rozd?lovn majetku p?ipadl bazn ?esk republice, a Slovk?m jen mal brouzdalit? :-). Sorry bratia :-). Po pr pivkch a t?ech hodinch debaty jsem to zabalil a jel na hotel.
Na t?et vkend jsem si u vzal na pomoc indickho kolegu z prce. Krom? toho, e jsme nali vhodn msto, kde jsem si zadal ut oblek na mru (kone?n?!), jsme prolezli star Dill, vid?li The Red Fort, India Gate, Lotus Temple, Safdarjung Tomb, Lodhi Garden, Indian Habitat Center a nakonec Dilli Haat, co je um?lecko-?emesln trh, kde jsem si kone?n? nakoupil prvn v?ci. O tuto sobotu jsem tedy vid?l vechny hlavn ?sti Dill.
P?t vkend mm v plnu jet do Agry na Taj Mahal :-).
Indick ulice m vechny barvy (bdy)
Indick ulice p?ipomn rychl p?epnn kanl? kabelov televize. Co pr vte?in vidte n?co nevdanho a zcela kontrastnho s tm, co jste vid?li do te?. St?d se zde r?zn ivotn rove? a je to vid?t hned na prvn pohled. P?kn d?m — smetit? — palc — squat — zelen park — slum — fontna se sochou — smetit? a smrad — luxusn obchod — chudoba a ebrci a pak zas t?eba p?kn d?m nebo nalet?n pamtka. Takhle po?d dokola. Na 100 metrech zde potkte pln? ve odshora a pln? dol?. Mstn ebrci vypadaj trochu jinak ne ebrci na hlavnm ndra v Brn?. St?etnut s opravdovou bdou zde zamraz, zvl? kdy je to ve spojen s malmi d?tmi. Nej?ast?ji potkte ebrky na k?iovatkch a budou vm klepat na oknko auta zatmco stojte na ?erven. ?asto potkte ebrka s opravdu velmi t?km fyzickm postienm, a z toho jde mrz po zdech — zde rad?ji bez detail?.
Po trnicch potkte hromadu umudlanch d?t snacch se vm prodat cokoliv, aby si vyd?laly na dva sv banny denn?. Nej?ast?ji r?zn palmov listy na ovvn, kv?tiny, vechno, co se d n?kde sebrat a mohlo by to mt n?jak prodejn potencil. Obli?ej toho kluka na Sarojini ukazujc si prstem na pusu a pak na bann, snac se mi ?ct, e nechce penze, ale e m hlad, budu mt p?ed sebou asi jet? dlouho kad den p?ed usnutm, protoe dky necht? trnovanmu reflexu od t?ch otrav? z brn?nsk ?esk ulice nabzejcch tarify nebo propagujc r?zn fundamenty, jsem ho reflexem odsekl a a pak mi teprve zp?tn? vechno dolo. Styd?l jsem se. A proklnal ty kretny na ?esk.
Ale m?e to vypadat i jinak. Stli jsme na k?iovatce v auto-rike a odkudsi p?ib?hl mal kluk (tak 11-12 let) s oboustrannm bubnkem a za?al celkem obstojn? rytmicky bubnovat. P?ib?hla jeho mlad, tak osmilet sest?i?ka a za?la d?lat p?emety, hv?zdy, prun? se propltat kruhy a d?lat dal r?zn gymnastick cviky. Cel vystoupen v?novan jen nm trvalo asi minutu a pak si p?ila pro odm?nu. Pochopiteln? — te? u jsem nezavhal. Za t?ch 10 Rupi jsem slyel tak ndhern Thank you., e na to tak jet? dlouho nezapomenu.
Vy, co u ns k?i?te, jak jste chud... p?ij?te se nejd?v podvat sem, jak vypad chudoba.
Indick kuchyn? a (ne)kultura jdla
Indie pl. Chilli ?i jin velmi pliv ko?en tu dvaj opravdu do veho. I p?estoe to vypad jako zeleninov salt se zlivkou ?i zeleninov om?ka nebo dokonce jako ?ist podmsl (Curd), nenechte se zmst, chilli je prost? ve vem. A to i p?esto, e to podmsl se dajn? dv k jdl?m na zmrn?n plivosti, stejn? tam chilli pro jistotu nasypou. Maj tu r?zn druhy chilli, jedno velmi pouvan je zelen a to jsou sp v?tvi?ky jako tymin. Pizza se tu j tak, e se cel zasype chilli. V mstech s menm vb?rem jdel nepliv jdlo neseenete. Za to co dostanete pln? vude, je vegetarinsk kuchyn?. Veg a non-veg je zde zkladn rozd?len a kdo nem k dispozici oboje, ten zkrachuje. V?tinou se z cedulky zbo nedozvte, co se za nabzenm jdlem skrv, ale vte, jestli je vegetarinsk nebo ne. Kupovan jdla v obalech i balen fastfood jdla maj vdy nlepku s ?ervenou nebo zelenou te?kou, bez nich se to prodvat nesm.
Naprostm zkladem indick kuchyn? je indick chlb, teda — je to sp takov mastn kulat placka. Tento chlb se j s pln? kadm jdlem, nejsp proto, e to je velmi levn t?sto a zasyt to. Seenete ho i vude po ulici, pe?ou ho skoro v kadm pinavm stnku. Sm o sob? nen tak patn (ten hotelov, i ten brn?nsk), ale kdy jsem vid?l, s ?m vm se j, rad?ji bych si ho dal samotn. Dalm naprosto typickm jdlem je Paneer, co je z mho laickho pohledu jakkoliv tekut sm?s nebo majda obsahujc hlavn? ?erstv sr a dal mal kousky n??eho dalho. Je snad tsc druh? paneer?, kad se jmenuje trochu jinak, ale v?tinou krom? sru obsahuje mix r?znch cuket, dn, ?i jinch zelenin a kousk? a celkov? esteticky p?sob tak, jako byste jedli n?co, co u n?kdo jednou sn?dl p?ed vmi. Obrzkama z Goolglu se nenechte zmst, takto toti vypad paneer v restauracch vy t?dy. Jet? mn? estetick je to, e paneer se j rukama, a to tak, e si utrhnete kus indickho chleba, rukou ho namo?te do misky s paneerem a pomoc r?znch hmat? a chvat? se snate tm chlebem uchytit co nejvce t?ch kousk? v t sm?si (jakoby do klet"), kter si pak dte do pusy. dn li?ka nebo vidli?ka. Spole?n ob?d pak kon?, a kdy maj vichni ruce zad?lan snad a po ramena.
Noe se zde u jdla nepouvaj v?bec (ani nejsou k dispozici). V?tina masitch jdel (ku?ec, skopov, telec) m p?vlastek chilli nebo minimln? curry, co znamen, e bych se tomu m?l rad?ji vyhnout, protoe jinak m? druh den rno ?ek nemil p?ekvapen. Obvykle to jsou cel kusy nebo mlet masa polit docela dobrou, ale zatracen? plivou om?kou, co je tu typick p?edkrm.
Abych nebyl jenom kritick, tak nap?klad velmi typick Daal Makhani je mix ?o?ky a fazol, kter se v?tinou j s r (tu zde um ud?lat pln? perfektn?), a kter je tak jedin typick jdlo, co mi zde chutnalo. Mstn raj?ata maj fantastickou chu? a nap?klad cibule je zde tak jemn a dobr, e se d s chut poz?t jako jablko. Dalm celkem dobrm jdlem je Biryani s ku?etem, to ale bv velmi pliv. A op?t se to nej p?borem, ale chlebem.
Indov si ?asto vzjemn? sahaj do jdla. Bran si kousk? jdla od vedle sedcho kolegy — bez zeptn — navc tmto kontaktnm zp?sobem — je zde ?ast. A kdy u jsem u tohoto tmatu — smrkat je zde neslun a zvl? u jdla. Take spole?n ob?d v prci si uvte za hlasitho nechutnho popotahovn vech z??astn?nch. Zvuk bublajcch hlen? je zde normln (i p?i jinch p?leitostech), ale mn? se z toho chce up?mn? blejt. Dobrou chu?, pokud prv? ob?dvte.
Jak je z mho tnu znt, mstn kuchyn? m? proti o?ekvn v?bec nezaujala, sp se mi znechutila. A po pr zkuenostech vm, e je pro m? i docela nebezpe?n :-). V?tina jdel na m? zde p?sob tak, e pokud by do nich nenasypali kilo chilli, z?stanou mdl nebo bez chuti. P?ijde mi osobn?, e velk mnostv chilli je tu zklad kulin?skho "um?n". Indickou kuchyni v mm hotelu jsem u taky zkusil, je to samoz?ejm? vrazn? jin rove?, ale e by m? n?jak jdlo n?jak zvl? zaujalo, to se ?ct ned. Do konce pobytu u z?stvm v?rn jen ovoci, zelenin? a kontinentlh hotelov kuchyni.
Auta, ?idi?i a taxi
Nejtypi?t?j zna?ky, kter potkte na silnicch jsou Maruti Suzuki (to je jedno jmno) a Tata, ty budou mt dohromady tak 50 %, a potom Hyundai. V?tinou jde o mal levn aut?ka bez dn vbavy, avak klimatizaci tu m kad. Zkratka A/C zde znamen Air Cooling, nikoliv Air Condition. To, e klimatizace m?e i topit, by zde nikoho nenapadlo. Modely vech znmch zna?ek zde nepoznte, na indickm trhu se kad model auta jmenuje jinak ne vude jinde ve sv?t?. Narazte zde t?eba na auto, kter se zhadn? jmenuje koda Laura (jde o indickou osekanou Oktvku).
Auta tu jsou ?asto obouchan, i v?. sv?tel a zp?tn zrctka sklopen (pokud u nejsou uraen), protoe se tolik nepouvaj. Veker komunikace mezi ?idi?i zde probh troubenm. Snad polovina aut m zezadu r?zn vzkazy ostatnm ?idi??m — nej?ast?ji Please, don't horn! a nebo Horn please! :-). Snad kad ?idi? tu m v aut? obrzky nebo p?v?ky s hinduistickmi motivy, v?etn? rikk?.
Taxisluba je tu masov? nejpouvan?j dopravou, a to i pro chud vrstvy. Zcela ur?it? vc ne autobusy, a to i p?i zohledn?n po?tu p?epravovench lid. Proto je tu obvykle levn a d se jakkoliv smlouvat (nepo?tm modern oficiln taxiky s tiskrnou p?mo u taxametru). Rikkovi vak m?ete ?ct, e bu? vs tam vezme za 50 Rupek a nebo si jdete hledat jinho. V?tinou to zabere. Auto-rika tu vyjde sice dr ne autobus, ale do takov jedn riki se Ind? vejde t?eba i deset, a to je pak jin cena. Na silnicch vidte tm?? neustle, jak Indov celkem sp?n? bojuj se zkony fyziky a p?epravuj co nejvce lid ?i nkladu na co nejmenm prostoru nebo na co nejmenm vozidle. Tento indick "sport" je pro Evropany opravdu zbava. Nap?klad bicykl-rika pln pytl? zrn a do vky 3,5 metru je to, o ?em mluvm. A naho?e jet? klidn? sed ?lov?k :-).
Indick ivot a americk sen
N?ktermi v?cmi se tu my ze "zpadu" sice dob?e bavme, ale ony maj sv?j smutn d?vod. Indie je extrmn? p?elidn?n zem? a na ulicch je to hodn?, opravdu hodn? znt. Indov v?d, e jsou postradateln — e jejich ivot zvis jen na nich samotnch a e se mus postarat sami o sebe, protoe nikdo to za n? neud?l. Kv?li tomu jsou schopni se p?izp?sobit ?emukoliv, podstoupit cokoliv a vypotit posledn kapku potu pro to, aby si utrhli dal mal kus sv monosti normln? t. V mnoha b?nch situacch, kter sleduji na ulici, je vid?t obrovsk osobn nasazen a sm?livost s nejnim monm a nebo dnm ivotnm komfortem. Stle prakticky fungujc kastovn systm to jen p?itvrzuje. My, rozmazlen ?ech?ci nebo chcete-li Evropan, v?bec nevme, ?eho si mme u ns vit a o co vechno bychom jet? mohli p?ijt.
"merika" (nikoliv USA. nebo tak) je zde jakmsi symbolem nezm?rnho blahobytu a pr?m?rn Ind si mysl, e Ameri?an = z nebe spadl milion?, co jezd v drahm bourku a nemus pracovat. Jestli nejste z Ameriky, to je prvn v?c, na kterou se vs zde ptaj. Jsou tu pravideln naivn pokusy o emigraci s vidinou, e za p?l roku budou z t?chto lid boh?i. Ti, kterm se to poda? (a je jich mlo), pak kon? op?t na ulici — jen v jinm stt?.
(?erpm z nzoru ?lov?ka, co v Indii bydl rok a p?l na ambasd?)
April 2, 2011
Zkazky z Indie - p?jezd, prvn dojmy, prvn tden
Cesta z Brna
Cesta z Brna do Vdn? utekla jet? rychleji, ne bys ?ekl "cesta do Vdn?". B?hem jzdy jsem se dozv?d?l, e m?j autobus jede a na letit?, take byla pitomost si kupovat jzdenku do centra a pak hledat taxi. M?l jsem dost ?asu, take jsem si nakonec p?ikoupil navc i lstek na letit? — je zajmav, e byl skoro za tu samou cenu jako lstek Brno-Vde?.
Letit? Vde?
Letit? Vde? je docela p?ehledn, vechno jsem nael bez vhn. A na to, e podle e-Ticketu Emirates jsem m?l let?t z terminlu 3, kter podle pan z infop?epky na tomto letiti neexistuje :-). I mistr tesa?... :-). Na check-inu jsem se dozv?d?l, e nedostanu ta sedadla, kter jsem si zamluvil, protoe aerolinky takovou rezervaci od naeho firemnho rezerva?nho systmu neobdrely, nat?st jsem alespo? podle svch preferenc dostal sedadlo u okna. U v ten moment m?lo mt m letadlo 20 minut zpod?n, kter se p?ed branou prothlo o 50, pozd?ji o vce jak celou hodinu.
Let do Dubaje s Emirates
Od Emirates jsem m?l velk o?ekvn, protoe se tvrd, e jsou to jedny z nejlepch aerolinek. Musm ?ct, e i p?esto m? nadchly. Leteck personl p?sobil velmi p?jemn? a profesionln?, u jen ty elegantn arabsk uniformy letuek (1) (2) na m? d?laly velmi dobr dojem. Letadlo (B777-300) bylo uvnit? velmi prakticky za?zeno, a i kdy jsem cestoval v economy class, kde se mstem hodn? et?, nectil jsem se nijak ztsn?n? ?i nepohodln?, co se s mm poslednm zitkem z dvouhodinovho letu s Travel Service v?bec ned srovnat :-). Seda?ky byly velmi pohodln, kad sedadlo m?lo vlastn televizi s dotykovm displayem a telefon, je z druh strany slouil jako joypad.
Ten "display" byl ve skute?nosti multimediln centrum pln funkc, kde jste si krom? informac o letu (v?. map z r?znch hl?, zobrazen letadla v Google Earth, sledovn obrazu z kamer na ?umku nebo pod letadlem) mohli pustit stovky film? v?. t?ch nejnov?jch, televizn i radiov stanice, poslouchat v vlastn sestaven jukebox nebo hudbu z vlastnho USB disku, internetov podcasty, koukat na uloen sportovn p?enosy nebo hrt po?ta?ov hry. Samoz?ejm? tam byly i aplikace na odesln SMS, e-mail?, a tak virtuln prohldka r?znch m?st na trasch Emirates. Nejlep na tom bylo, e jste si mohli vytvo?it sv?j vlastn Emirates profil, uloit si ho na flashku a pak ho znovu pout p?i dalm letu :-). Hrl jsem si s tm asi dv? a p?l hodiny, dal si dv? piva a pak si pustil King's Speech jenom pro sebe :-).
Jdlo bylo dosti dobr, ostatn? jak u jsem se p?edem do?etl v ?lnku, a vlastn? moje menu jsem si schoval (ve?e?e, sndan?) :-).
Jak u jsem nastnil, personl byl opravdu vjime?n — velmi pozorn a sehran, vdy s okouzlujcm sm?vem. Jen takov perli?ky: t?sn? p?ed startem p?inesli hra?ky malm d?tem a chvli si s nima hrli, aby jim tu divnou chvli zp?jemnili a zskali d?v?ru — kdo let?l letadlem a m?l nedaleko sebe n?jakho prcka, v pro? :-). Po dobu letu se s cestujcmi rdi zapojovali do r?znch debat a m?li k dispozici Polaroid, aby t?m malm prck?m zv??nili jejich prvn let, a to t?eba i v pilotn kabin?.
Celkem m? p?ekvapilo, e jsme let?li p?es Irk, vid?t z okna sv?tla z Bagddu nebo Basry bylo pom?rn? vzruujc :-).
Dubai
Letit? mi p?ilo obrovsk u z letadla. Z plochy k terminlu ns odvel autobus a jeli jsme ur?it? vc jak 10 minut, v?tinu ?asu okolo ?ady letadel. Nem?u pochopit, k ?emu je takov velikost letit?. Kdy jsem vid?l ukazatel k branm ?slo 220-260, tak mi trochu spadla brada. Ostatn? to nen to jedin, co jsem na tomto mst? nechpal.
Vnit?ek oplval luxusem. Nap?klad hlavn sklen?n vtah, kterm jsem vystoupal k terminlu, m?l v acht? skute?n vodopd :-). Podle ?asovch ukazatel? na ukazateli se Terminl 3 d p?ejt za 16 minut. M?l jsem necel 4 hodiny. Zaujal m? nap?klad supermarket cca velikosti naeho Albertu (10 pokladen), kter prodval pouze a jen cigarety. Tak takov byly na t?etm terminlu rovnou dva :-). Vude m? p?ekvapovalo, jak je mstn arabsk personl extrmn? ochotn, pozorn, mil a slun, co v naich ?eskch kon?inch nevidm tak ?asto. Zakotvil jsem zcela nhodou v sympatick restauraci v druhm pat?e. Zaujalo m? 24 druh? piv na pp? :-) a to, e msto "menu karty" jsem dostal do ruky iPad s interaktivnm menu. oupnul jsem tam dv? pivka a dal si n?jak pravd?podobn? mexick jdlo ve wrapu — viz fotky.
V Dubaji jsem byl v noci, take jsem ty ohromn v?ky ani ostrovy nakonec nevid?l :-(, ovem pro svou t?chu jsem z terminlu pozoroval, jak ten nejv, nejslavn?j v dlce ve tm? blikal, take jsem si ?kal — ano, tam n?kde je :-D
Let do Dill
Na letiti jsem se tak p?ejedl, e v druhm letadle u mi jen klimbala hlava a ani nabzenou sndani jsem si nedal. Palubn systm byl n?jak star verze (te? to byl "jen" B777-200 :-)), take jsem asi okolo pt rno padnul a probudil se a chvli p?ed p?istnm.
Prvn dojmy z Dill
Na letiti jsem musel vyplnit jaksi komplikovan dotaznk. A nechat si zkontrolovat obvan "employee" vzum. Prolo bez otzek. A jen co jsem nael sv zavazadlo, vydal se ven hledat n?jak taxi. V tu chvli m? p?ilo draho, e jsem si b?hem prvnho letu vc hrl s palubnm systmem, ne ?etl n?jak texty o Dill, kter jsem si do letadla p?ipravil. Do?etl bych se tam toti, jak taxisluby z letit? funguj a jak nefunguj. Samoz?ejm?, e jsem narazil na toho "patnho taxik?e" a svezl se z letit? do hotelu za krsnch 70 EUR.
V Indii se jezd vlevo jako v Anglii, co mi n?jak p?ed tm uniklo, take to bylo pro m? celkem p?ekvapen. Prvn dojmy celkem p?ern. M?sto na prvn pohled pinav, hrozn? p?ecpan, chaotick, vichni troub, p?ilo mi, e krom? billboard? a reklam jsem nevid?l nic barevnho, vechno ed, hn?d, zapren. Celou cestu jsem asi musel mt otev?enou pusu, protoe jsem nemohl v t rychlosti pobrat vechno to, co vidm.
Hotel — prvn dojmy
Za?alo to u p?jezdem taxiku k hotelu. P?ed branou hotelu prohledvali auto — podvozek, kufr, motor, a taky dve?e auta n?jakmi p?stroji, jestli tam asi neni ukryt bomba nebo n?co :-). Brna se otev?ela, p?ejeli jsme prh, ze kterho se zasunuly bodce zp?t do zem?. Pak jsem si viml, e tato brna je krom? hotelu spole?n i pro autosalon Rolls-Royce :-), tak nevm, jestli je tato bezpe?nost jen kv?li hotelovm host?m :-). P?ed vchodem znovu projt RTG brnou a kufr str?it do stejnho RTG za?zen jako maj na letiti. Ale nevrt vm ho, protoe u se ho ujal posl?ek, druh mi bere batoh. Ufff. Po tomto o?istci u vm hotelov personl otvr dve?e a vy se ocitte v ndhernm, luxusnm, nablskanm hotelovm "Lobby" plnm elegantn? uniformovanho personlu.
Ptaj se m?, jak se mm, jak byla cesta a e pro m? maj p?ipraven pokoj u od v?era, protoe m? ?ekali o den d?ve (Ups? Pozd?ji se dozvdm, e jsem ho opravdu zamluvil o den d?ve :(). 12 patro. Mil sle?na m? uvd do pokoje.
Hotel — pokoj
Pokoj, men (27m), avak hodn 5* hotelu. Mahagonov nbytek v retro stylu, obrovsk (!) postel, na vb?r 7 r?znch polt??, mramorov koupelna, mnoho typ? osv?tlen a lamp pro vechny r?zn p?leitosti a nat?st odhlu?n?n okna. Tak spousta drobn vychytan vbavy v?etn? kancel?skch a koresponden?nch pot?eb, veker mysliteln kosmetiky a drogerie (ve zna?ky Shangri-La), dva telefony, plasmov televize, in-room dining menu, Bible a Bhavadghita :-). Tak pln lednice pit a pokojov minibar, kadodenn tisk a kadodenn donka ?erstvho ovoce zdarma. Zaujalo m?, e z pokoje vede obrovsk okno do koupelny p?esn? do vany. Samoz?ejm? lze zathnout zv?s, ale dovedu si p?edstavit, e pro pry trvc noci na tomto hotelu to m?e bt velice inspirativn :-).
Pr minut po nast?hovn mi vol hotelov "cashier", jake to vy?eme s tou zvaznou rezervac o jeden den d?ve. Nat?st jsem usmlouval, aby ji zruili.
Hotel — jdlo
Hotelov restaurace s p?edem danm menu funguj 24/7, ale na sndan?, ob?dy a ve?e?e si mohu zvolit jdlo formou bufetu. Bufetov pulty jsou pln t?ch nejv?tch dobrot a specialit a ?lov?k t?ko odolv. Krom? r?znch b?nch jdel tu je i pult s mo?skmi plody v?etn? humra, pult polvkov, ovocn, saltov, dezertov a speciln indick. Na sndan? je tu navc p?mo dedikovan kucha? vajec, kter p?ipravuje podle p?n :-). Krom? tto mm jet? na vb?r jet? jednu dra restauraci, kter se specializuje na japonskou, ?nskou a thajskou kuchyni, ale ta u je zcela mimo m finan?n monosti. Z ve popsanho mm zdarma jen bufetovou sndani, zbytek je i tak pom?rn? drah a ned se tu jst kad den, protoe na jednom takovm bufetu (fixn cena) ?lov?k nech mon i vc ne jsou denn diety :-). Poprv jsem se n?jak neudrel a dal si ?ty?chodou ve?e?i, co jsem opravdu hodn? p?ehnal a nebylo mi pak nejlp celou noc i rno — dob?e mi tak :)
Hotel — personl
Personl je tu podle o?ekvn vborn. P?esto, e hotel m n?jakch 320 pokoj?, kad z personlu, kdo u vs n?kdy potkal, si vs pamatuje, oslovuje jmnem, jakm jste se mu p?edstavili (Mr. Martin :-)), zn vae ?slo pokoje (take se vs p?i dal nvt?v? u nept), a pokud se s nm zakecte, i o t?i dny pozd?ji um plynule tmaticky navzat, jakoby p?edchoz rozhovor skon?il p?ed 5 minutami. Kdy vid, e sedte sami a ?ekte na jdlo, p?inese noviny, kdy vid, e si je ne?tete, jde s vmi prohodit pr slov, aby vm zkrtil chvli. Kdy vid, co si nesete z bufetu za kombinaci jdel, doporu? vm n?co dalho, co se k tomu hod, a sm to p?inese.
Prvn den v prci, IBM Noida
Pracuju v Noid?, co je oficiln? jin m?sto, a jak jsem se pozd?ji dozv?d?l dokonce i jin stt :-). Do prce to mm cca 20 km jzdy taxikem z centra. Nat?st za?nme ve 12:30 (abychom pokryli stejnou sm?nu, jak je v ?R b?n), take je v tudo dobu doprava minimln (na m??tka Dill) a d se to stihnout i za 30-40 minut — tedy pokud taxik? v, kam m jet, co se mi zatm tolikrt nepot?stilo :-). Prvn jzdu do prce jsem si dal hotelovm taxkem, co byl docela dobr a pohodln bourk, ale cesta m? vyla zhruba na stejnou cenu jako cesta z letit? :-). V prci jsem byl samoz?ejm? jako prvn, protoe v Indii ?as netla? a jak postupn? lidi chodili, tak jsme se p?edstavovali. IBMko zde je ?ist, plat zde stejn pravidla jako v jinch IBM, jen je pom?rn? skrom? vybaveno. Jsou tam v podstat? jen stoly a telefony a jinak jsou to hol mstnosti. V kantn? podvaj men?ka, vdy jedno veg (40 Rs = 15 K?) a druh ne-veg (40 Rs = 19 K?), a daj se tu koupit i jin v?ci. Pro srovnn: lahev Coca-Coly tam vyjde na 20 Rs = necelch 8 K?, v mm hotelu vak cca 200 Rs = 77 K?. Jak mezi t?mito dv?ma sv?ty budu balancovat, to jet? nevm. Ceny na ulici budou hodn? blzk cenm v IBM, ale s tm sv?tem tam venku mm po?ad celkem problm. Jinak v Noid? jsou IBMka celkem dv?, a to asi kilometr od sebe, samoz?ejm?, e t?et den m? taxik? vysadil u toho patnho IBM a j si toho nejd?v neviml. Take jsem zbytek cesty dojd?l na bicykl-rike za 20 Rupi :-).
Noida
Podle r?znch text?, co jsem si o tomto zem p?e?etl, jsem o?ekval pln? n?co jinho. dajn? m?lo jt o modern ?ist msto pln firem, kol, technickch instituc apod. Co mon je na indick m??tka pravda, ale jinak jde o pinavou 400 tiscovou d?dinu plnou pochybnch, velmi nahrubo postavench staven (a na ty firmy), vechno je na sebe neskute?n? nama?kan, mlo prostoru, odpadky, rozbit chodnky i silnice, vude n?jak sutiny, kameny, dry, na kadch deseti metrech se potuluje n?jak zapomenut pes a na kadm druhm rohu je smetit?. Na jednom jsem vid?l pst se krvy, ach jo, nekecm. Samoz?ejm? vude je divn smrad, n?kdy se d zvyknout, n?kdy je p?ern. V tomto bordelu jsou takovm provizornm zp?sobem postaven stnky, kde prodvaj r?zn v?ci, ale zatm jsem se neotrkal natolik, abych do n?jakho takovho vstoupil. A samoz?ejm?, jednou za sto metr? je vysok budova s logem n?jak znm sv?tov firmy, kterou hld zav?en brna a ostraha a tm jasn? dv najevo, e vnit?ek a venek jsou dva naprosto odlin sv?ty.
Doprava
Toto je kapitola sama pro sebe, a asi to prvn, co tu cizince prat p?es nos. Mstn doprava je extrmn? hust a neplat zde skoro dn pravidla. Pro ?lov?ka, kter to vid poprv, je to opravdu intenzivn a okujc zitek. Na ?ervenou sice ?idi?i stoj, ale jakmile se vlna rozjede, vichni zbrkle kli?kuj, podjd?j se, tla? se, pruhy se nijak nerespektuj, blinkry se zde tm?? nepouvaj (ani na k?iovatkch). Dopravn zna?ky tu jsou v?tinou jen takov, kter ipkou ukazuj cestu. A hlavn?: vichni neustle, ale neustle troub, na vechny, na vechno, p?i vem i p?i ni?em. Auta se tady mjej jen velmi t?sn?, chodci se zde zsadn? nepout, ani na p?echodech, auta prost? jedou, ani nezpomal a vy se jim vyhnete, protoe vm nic jinho nezbv. Jestli vs p?echz deset narz v jednom chumlu, nevad, ?idi?e v?bec nezajmte (osobn? vyzkoueno). Chodci, kola, d?cka, vechno r?zn? p?ebh p?es silnice nhodn?, kde se jim zachce, potkte zap?hnutho osla, krvu a r?zn handmade dopravn prost?edky, kter p?ev ty nejneuv??iteln?j v?ci v mnostv, kter ur?it? minimln? 4x p?esahuje nosnost vozidla, pokud zrovna po silnici n?kdo nethne padl strom. Ob?as potkte auto jedouc v protism?ru (i p?esto, e jsou tu jinak sm?ry vdy odd?len betonovm st?ednm panelem).
P?es to vechno jsem zde nevid?l dnou dopravn nehodu, auta jsou sice obouchan, sem tam se n?jak ?ukanec stal, ale jinak zde ?idi?i ij celkem v harmonii. Jeden ?ukanec u jem zail i j — a to bylo krtnut bokem o auto, kter prv? vjelo do protism?ru :-).
Po sobotnm krtkm vletu do samho centra to chaotick p?echzen lid celkem chpu. Neexistuje toti motivace p?echzet na p?echodu pro chodce — semafory tu jsou jen mlokdy, jen na t?ch nejhlavn?jch k?iovatkch, a semafory pro chodce tu NEEXISTUJ. Ano, ?tete sprvn?. P?echod nep?echod — vude to toti vyjde nastejno. A ano, dedukujete sprvn?, e indick p?ebhn silnice jsem si u taky zkusil. N?jak se na druhou stranu prost? dostat muste.
Indov
Co mi zatm p?ijde, tak Indov jsou v pr?m?ru celkem mil lid, horkokrevn? p?sob mon jen na prvn pohled, jinak jsou v celku tolerantn a nemaj nikdy dn problm. Indky, pokud nejsou velmi obzn (co je zde b?n jev), jsou pom?rn? pohledn, v drtiv v?tin? jsou oble?n v typickch indickch atech (sr). Mlad indky maj moc p?kn rysy v obli?eji a ndhern o?i, ob?as se zada? a je za ?m se ot?et.
Na ulici je to pro m introvertn j docela pot, Indov maj tendenci zastavovat a oslovovat evidentn cizince a vid je u na sto hon?. ?lov?k jen chvli zavh, koukne do mapy nebo m p?es rameno fo?k, a hned je ve jasn. Kadch 30 vte?in mi zastav taxi, jestli nechci n?kam vzt nebo m? rovnou zastav ?lov?k, kter se pt, odkud jsem a jestli n?co nehledm, e mi porad, nebo se se mnou dv do hlub debaty. Vdy se ptaj, odkud jsem a jestli tu jsem jako turista nebo "business man", a tak se ptaj, v jakm hotelu jsem ubytovan — a tam za?n ten problm, pokud od toho ?lov?ka prv? hodlm n?co koupit. Jeliko bydlm v jednom z nejdrach hotel? v Dill, mohu v ten moment o?ekvat, e cena pro m? minimln? p?tinsobn? vy. Mm strach si pak na ulici koupit i vodu v lahvi. Musm si zjistit jmno n?jakho levnho hotelu nedaleko, jmno jin firmy atp., na vechno se m? kad pt :)
M?j b?n pracovn den
...je velmi nabit. Hotel opoutm p?ed ob?dem (tzn. po pozdn sndani) a musm mt p?ipraven materily, ze kterch ?erpm a p?ednm cel den, bez podklad? a fakt? to toti tak n?jak nejde. M?j team je ikovn?j a zkuen?j, ne jsem p?edpokldal, a kladou zke?n a velmi konkrtn otzky. Dopoledne, co stihnu, trvm p?pravou materil?, a ve?er, kdy p?ijedu na hotel n?kdy okolo p?l devt, jdu na ve?e?i a hned je deset ve?er nebo pozd?ji. V tu chvli se se mnou chce bavit snad p?lka Facebooku, protoe v ?R je zrovna ten ?as, kdy m kadej po ve?e?i, nem co d?lat a chce ode m? v?d?t prvn posledn. A v tomhle si m? udruj a zhruba do jedn do rna. A te? zas p?ejd?te na za?tek odstavce, protoe p?esn? toto se opakuje po?d dokola. Jedin ?as, kdy tu mohu myslet na n?co jinho ne na prci a ivotn reii, je vkend.
A to hlavn...
Nikde tu nen to?en pivo.
